Ottův slovník naučný/Palgrave

Ottův slovník naučný
Palfyn	Palgrave	Palhanec

Údaje o textu
Titulek:	Palgrave
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 104–105. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související články ve Wikipedii: Francis Palgrave, Francis Turner Palgrave, William Gifford Palgrave, Reginald Palgrave (vše anglicky)

Palgrave [pálgrév]: 1) P. Sir Francis, historik a starožitník angl. (* 1788 v Londýně — † 1861 V Hampsteadu). Byl z rodičů židovských a slul původně Meyer Cohen, kteréž jméno, přestupuje ke křesťanství, zaměnil za jméno své matky P. Již velmi záhy jevil neobyčejné vlohy a v osmi letech přeložil z latinského překladu Batrachomyomachii (vydal jeho otec v Londýně r. 1797). Pak se oddal právnictví a stal se úředníkem stát. archivů, při čemž se zálibou zabýval se dějepisem a archaeologií přispívaje četnými články těchto odborů do „Quaterly Review“ a „Edinburgh Review“. Na podnět vlády vydal Parliamentary writs (4 sv., Lond., 1827—34), pak Rotuli curiae Regis, Kalendars of the Treasury of the Exchequer, Documents and Records illustrating the history of Scotland a j. Ostatní jeho díla jsou: History of England; Anglo-Saxon period (Lond., 1831); The rise and progress of the english commonwealth (Lond., 1832, 2 sv.); An essay on the authority of the King’s council (1834); Truths and fictions of the middle ages (1837); The lord and the vassal (1841); The history of Normandy and England (Lond., 1851—64, 4 sv.), hlavní to jeho dílo, jež upoutalo pozornost anglických vzdělanců na dějiny a literaturu lidu angl. ve středověku. R. 1828 P. vydal Román vévodů normandských od Wace, r. 1832 stal se rytířem a r. 1838 místoředitelem stát. archivů. Jeho synové:

2) P. Francis-Turner, básník a spisovatel angl. (* 1824 v Londýně). Byl zprvu učitelem, pak úředníkem v ministerstvě vyučování, sekretářem hraběte Granvilla a od r. 1866—95 professorem poesie na universitě oxfordské. Napsal: Idylls and songs (1854); The golden treasury of english songs (1861); Essays on art (1866); Hymns (1868); The five days’ entertainment at Whitworth Grange (1868); Lyrical poems (1871); The visions of England (1881); The life of Jesus Christ illustrated from the Italian painters of the XIV, XV and XVI centuries (1885); Amenophis and other poems (1892); Journals and Memories (1890) a j, Mimo to je znám svými pracemi o velikých básnících angl. a výbornými edicemi jejich spisův. — Srv. Gwenllian Palgrave: Francis Turner P., his journals and memories of his life (Lond., 1899).

3) P. William Gifford, diplomat a cestovatel anglický (* 1826 ve Westminsteru — † 1888 v Montevideu). Studoval v Oxfordě, načež vstoupil r. 1847 do služeb východoindické armády. Vojančiny však brzo nechal a dav se pokřtiti vstoupil do řádu jesuitského; byl pak neunavně činný při missiích v Indii do r. 1853, pak v Syrii a Palestině a při krvavých bouřích v Damašku r. 1861 stěží vyvázl životem. R. 1862 na vyzvání Napoleona III. prošel první z Evropanů Arabií od sz. na jv. a v knize Narrative of a year’s journey through central and eastern Arabia (Lond., 1865, 2 sv., franc. v Pař. 1866) podal zajímavé zprávy o Vanabitech. Vláda angl. upozorněna byvši na P-a užila jeho služeb v diplomacii a vyslala jej nejprve do Habeše (1865), kde vymohl na králi Theodorovi propuštění angl. zajatců. Potom byl P. (1866—67) konsulem v Suchum Kale, do r. 1873 v Trapezuntě, kde napsal důležitý Report on the Anatolian Provinces of Trebizond, Sivas, Kastemouni and Part of Angora (1868). V l. 1873—76 byl konsulem v St. Thomasu, 1876—78 na Manile, 1878—80 gen. konsulem v Bulharsku, pak v Siamu a posléze r. 1884 v Montevideu. Zatím byl sešel s katolicismu a vyznával různá náboženství orientální. Byl členem několika učených společností a vydal mimo spisy uvedené ještě: Essays on Eastern Questions (1872), velmi zajímavý román Hermann Agha (Lond., 1878), cestopis Dutch Guiana (1876), pak Ulysses, or scenes and studies in many lands (1887); po jeho smrti vyšla nudná náboženská báseň A vision of life (1891). — Srv. R. Stuart-Poole, P-’s Arabian Journey (ve „Fortnightly Review“ 1865 I.); H. Duveyrier, Voyages de M. P. (v „Annales des voyages“ 1866 I.); Lavollée, Un voyage dans l’Arabie centrale („Revue des deux Mondes“ 1867); Proceedings of the Royal Geographical society 1888, str. 713.

4) P. Reginald F. D., bratr před. (* 1829 v Londýně). R. 1853 byl úředníkem parlamentu a od r. 1886 po Thom. Erskine Mayovi clerkem sněmovny poslanecké. Vydal praktické příruční knihy parlamentní: The house of commons, illustrations of its history and practice (1867); The chairman’s handbook (1877, 11. vyd. 1895); pak důležité dílo dějepisné: Oliver Cromwell, the protector, an appreciation based on contemporary evidence (1890), v němž staví se proti Carlyleovu příznivému posudku Cromwella.