Ottův slovník naučný/Palencia

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Palencia
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 92–93. Dostupné online
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Palencia

Palencia: 1) P., hl. m. prov. t. jm. (lat. Palantia), rozkládá se na l. břehu Carrionu, na planině stromů prosté, ale úrodné. Uzel železn. tratí Valladolid-Santander a Leon Sev. dráhy, má 15.028 ob. (1887), jest sídlem prov. úřadův a biskupa. Vynikající stavby jsou kathedrála, palác, zal. Cidem, v němž umístěny kněžský a učit. seminář a nemocnice. Alfons IX. založil v P-ii první špan. universitu r. 1209, která však byla r. 1239 přeložena do Salamanky. Průmysl záleží ve výrobě suken a hrubých látek z vlny ze sev. přivážené. Z prov. vyváží se obilí, mouka, víno, olej a vlněné látky do ostatního Španělska a přes Santander do Střední Ameriky.

2) P., špan. provincie v száp. Staré Kastilii, zabírá čásť planiny starokastilské a části již. výběžků kantabrických Pyrenejí, na s. ohraničena hřebenem těchto hor, sousedí s prov. santanderskou, na vých. s prov. burgosskou, na j. a záp. s valladolidskou a na záp. s leonskou, rozlohy má 8433,79 km2 se 188.845 ob. Větší čásť tohoto území jest planina 700 až 900 m vys., beze stromů, kde však na půdě písčité zavodňované ř. Pisuergou, s pravým přít. Carrionem a levým Arlanzonem, a průplavy kastilským a camposským, daří se obilí, cizrna a víno. Severní hory, kde vznikají ř. Pisuerga a Carrion, dosahují v Peña Prietě 2531 m výše, pokryty jsou místy hustými listnatými lesy, v jejichž pasekách jsou dobrá pastviska pro stáda ovcí. Provincie P. rozdělena jest na 7 okresů se 250 obcemi.