Ottův slovník naučný/Palatinská knihovna

Ottův slovník naučný
Palatinatus	Palatinská knihovna	Palatinský vrch

Údaje o textu
Titulek:	Palatinská knihovna
Autor:	Hynek Vysoký
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 88–89. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Palatinská knihovna (bibliotheca Palatina): 1. Veřejná knihovna, založená r. 28 před Kr. císařem Augustem v přístavku chrámu Apollinova na Palatinu (odtud její jméno) v Římě. Knihovna vzala za své požárem za vlády Commodovy. – 2. Knihovna heidelberská (Palatina = falcká, viz Falce), jež vznikla ze sbírek kollegiátního kostela u sv. Ducha a ze zámecké knihovny kurfirštské. Po dobytí Heidelberka Tillym (1622) vévoda (pozdější kurfiršt) Maximilián Bavorský věnoval knihovnu tuto, jež mu připadla za kořist, papeži Řehořovi XV. Papež vyslal ještě na podzim r. 1622 scrittora knihovny vatikánské Allatia do Heidelberka, jenž opatřil na počátku r. 1623 převezení knihovny do Říma, kde byla umístěna ve zvláštním oddělení knihovny vatikánské, jež dosud označuje se názvem bibliotheca Palatina. Čásť rukopisů (854 rukopisů staroněmeckých) navrácena byla odtud, hlavně zakročením Rakouska a Pruska, r. 1816 a 1817 zpět do Heidelberka, kamž již r. 1815 vráceno 38 cenných rukopisů, jež r. 1797 dostaly se z Vatikánu do Paříže. – Srv. Wilken, Geschichte der Bildung, Beraubung u. Vernichtung d. alten Heidelbergischen Büchersammlungen (Heidelb.,1817); Theiner, Schenkung der Heidelberg. Bibliothek durch Maximilian I. an Papst Gregor XV. und ihre Versendung nach Rom (Mnich., 1844); Bähr, Zur Geschichte d. Wegführung der Heidelb. Bibliothek nach Rom im J. 1623 (»Heidelb. Jahrbücher«, 1872, str. 481 sl.); Stoll, Über den Historiker J. Wilken, díl I. (Kassel, 1894). Vý.