Ottův slovník naučný/Pakosta

Ottův slovník naučný
Pakost	Pakosta	Pakostnice

Údaje o textu
Titulek:	Pakosta
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 38. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Související:	Autor:Vojtěch Pakosta

Pakosta Vojtěch, spis. čes. (* 14. dub. 1846 v Deštné u Soběslavě – † 11. čce 1892 v Písku). Vystudoval gymnasium v Jindř. Hradci, bohosloví v Praze, kde spřátelil se s Třebízským a kde r. 1871 vysvěcen na kněze, potom kaplanoval v Černotíně, při chrámu týnském v Praze, pak byl katechetou na měšť. škole novoměstské a na vyšší dív. škole v Praze. Těžisko činnosti P-tovy jest v povídkách pro lid, blízkých povídkám Pravdovým, s nímž byl i po rodě spřízněn. Mimo to psal básně rázu vlasteneckého (Znělky šumavské), črty cestopisné – bylť Pakosta horlivý cestovatel – a pojednání didaktická ze svého oboru. Napsal a vydal: Listy a květy, básně (Praha, 1884); Růže a ostny, básně (t., 1890); povídky uveřejnil ve sbírce »Zábavy večerní« (Tmáři a osvětáři, 1880; V sousedství, 1880; Zpomínky šedivé hlavy, 1881; Vesnická královna, 1883; Tři povídky, 1884; Venkovský reformátor; Dolorosa; Komediant; Kovář Šimon); v »Hlasech Katolického spolku tiskového« (Pijavky na zdravém těle, 1877; Bohatství bez ctnosti, 1879; Zlato a pozlátko, 1879; Třtina na větru, 1881; S proudem času, 1883; Jak v Koudelově křísili, 1885); dále vydal: Krejčův novinář (Praha, 1876); Z českých dějin (t., 1881); Matčin mazlíček (t., 1882); Pomněnky, sbírka básní (t., 1884); Otcové a děti (t., 1886); Ze statků a z chaloupek (1889); Výklad katechismu (t., 1891, Katech. knihovna); Legenda o sv. Alžbětě (progr. vyš. dív. školy v Praze na r. 1890); z Jos. Jurčiće přeložil: »Desátý bratr«, román; z Kraszewského: »Jak se pan Pavel ženil«, »Jermola«; z Marie Rodziewiczówny: »Strašný dědeček«; J. A. Lukaszkiewicze: »Štěstí na vsi«; Š. Gregorčiće: »Básně«; K. Paszlińského: »Na rozcestí«. Vedle toho redigoval kalendáře: Svatováclavský a Poutník vlastenecký, přispíval básněmi do »Obzoru«, »Zlaté Prahy«, »Vlasti«, »Květů«, »Světozora«, »Jarého věku«, »Pastýře duchovního« a jiných.