Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Pairové

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pairové
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 32–33. Dostupné online
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Pair

Pairové [pèr-], franc. pairs, z lat. par, t. j. rovný, nazývali se ve Francii středověké zprvu šlechticové (baroni) a duchovenstvo, ale i tu odlišovala se skupina hodnostářů zvláště privilegovaných (pairie), k níž mimo krále (Hugona Capeta) čítal se vév. burgundský, aquitánský, normandský a hrabě flanderský, toulouský a champagneský. K nim připojil Hugo Capet hodnostáře církevní (arcibiskupa remešského, biskupa beauvaiského, laonského a noyonského) a Ludvík VII. biskupa châlonského. V dalším vývoji pairů přibylo, udělovánať hodnost zvl. princům královským, ale i jiným šlechticům; když Filip IV. povolal k dosavadním stavům r. 1302 i stav městský a utvořil tak États généraux, zbyla pairům jen privilej zasedati a hlasovati v Grande chambre parlamentní, pak privilej souzenu býti soudem vlastním a hodnosti čestné a dvorské. Počátkem revoluce čítalo se 38 pairů světských, hodnost jejich však revolucí stavena a obnovena teprve vydáním Charte constitutionelle (4. čna 1814). Komoře pairů tu vzniklé přináležela účast v zákonodárství a rozhodování při obžalobách ministrův a při zločinech proti státu; významu valného však neměla, nemělať šlechta sama váhy politické a pozbyla jí ještě tím, že vláda houfně jmenovala si pairy svolné. Zanikla pak r. 1848 a místo její zaujal senát. – V Rakousku a Němcích p. jsou členové panské (první) sněmovny. V Anglii slují peerové (světští lordové).