Ottův slovník naučný/Pahlen

Ottův slovník naučný
Pahang	Pahlen	Pahlet

Údaje o textu
Titulek:	Pahlen
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 25–26. Dostupné online
Licence:	PD anon 70

Pahlen, šlechtický rod livonský, jehož jedna větev od r. 1679 měla baronský titul švédský, druhá od r. 1799 hraběcí titul ruský. Z členů rodu Dětřich a Vilém (v 2. pol. XV. stol.) byli komthury Německého řádu. Petr Ludvík (Petr Aleksějevič), nar. 1745, zemř. 1826. účastnil se tureckých válek za Kateřiny II., r. 1793 byl guvernérem livonským a r. 1795 kuronským. Za Pavla I. požíval plně jeho důvěry a r. 1800 stal se mimo jiné četné hodnosti i členem státní rady a kollegia zahraničních záležitostí. Stál v čele spiknutí, které přivodilo smrt Pavlovu (1801). Upadnuv v nemilost u Alexandra I., odstoupil r. 1804 do soukromí. Z jeho synů Pavel Petrovič (1775–1834) byl generálem jízdy; Petr Petrovič (1777–1864) vstoupil rovněž do vojska a prodělal skvěle válečná léta 1806–15; r. 1823 ustoupil do soukromí, ale za Mikuláše I. vstoupil opět do aktivní služby, účastnil se války turecké (1828–29) a boje proti povstání polskému (1831). V l. 1835–41 byl vyslancem v Paříži. Roku 1847 stal se generalním inspektorem ruské jízdy a později i členem státní a vojenské rady. Od r. 1862 žil v zátiší. Jeho bratr Fedor Petrovič (1780–1863) byl ruským vyslancem ve Washingtoně, Riu de Janeiro a Mnichově; r. 1829 pracoval při ujednání míru v Drinopoli. Byl členem státní rady. Synem jeho bratra Ivana byl Konstantin Ivanovič (* 1833). Vstoupiv r. 1855 do státní služby, stal se r. 1864 gubernátorem ve Pskově; r. 1867 byl povolán za ministra spravedlnosti a získal si v tom směru veliké zásluhy; jeho odstoupení r. 1878 souvisí s processem Věry Zazuličovy. Od té doby, jsa členem státní rady, pracoval mnoho v různých kommissích z justičního ressortu. Za korunovace Alexandra III. byl vrchním ceremoniářem, za korunovace Mikuláše II. (1896) vrchním maršálkem. Z vedlejší linie pochází Matvěj Ivanovič (Karel Magnus, * 1779 – † 1863), generál jízdy a v l. 1830–48 generální gubernátor baltických provincií; později stal se členem státní rady.