Ottův slovník naučný/Paflagonie

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Paflagonie
Autor: Justin Václav Prášek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 22. Dostupné online
Licence: PD old 70

Paflagonie, starověká krajina v Malé Asii při břehu moře Černého, mezi řekami Halyem a Partheniem, které ji oddělovaly od Bithynie a Ponta. Byla sice hornatá, ale úrodná, zvláště dobytkem. Jméno měla od Paflagonů, národa původu thráckého, který zemi obýval již za dob homérských a spolu s příbuznými Henety ve východní části země zůstavil zajímavé skalní památky (G. Hirschfeld, Die paphlagonischen Filiengräber, Berl., 1887). Mezi knížaty jejich, kteří tvořili společenství, převládalo jméno Pylaimenés. V VI. stol. př. Kr. P. upadla v závislost Lydů, podržela však svá knížata, kteráž uchovala se i za Peršanů, Makedonův a Římanů. Teprve za Diokleciána P. stala se provincií samostatnou. Pšk.