Ottův slovník naučný/Paderborn

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Paderborn
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 13. Dostupné online
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Paderborn

Paderborn: 1) P. kraj. město v prus. vlád. obvodě mindenském, na železn. trati Soest-Nordhausen, má s vojen. posádkou 19.941 ob. (1895); sídlo krajských úřadů (pro 17 obv. soudů) a katol. biskupa a kapituly, má 4 katol. kostely, mezi nimiž vyniká dóm z XI. a XIII. stol. s hlavním portálem ze XIII. stol., uvnitř četné náhrobky biskupů, v klenotnici stříbrná, silně pozlacená skřínka s ostatky sv. Liboria a jiné chrámové klenoty; dále klášter milosrdných sester, krásné náměstí, radnici; filosof. a theolog. učiliště, gymnasium, ústav pro učitelky a slepé, katol. seminář, historický spolek, divadlo, zemský špitál, katolický a židovský sirotčinec; pobočka Říš. banky; průmysl a obchod: železniční dílny, 4 cihelny, několik vápenic, par. pily, vodní a par. mlýny, výroba skla, tabáku, mýdla, pivovar, pálenka, dobytkářství, obchod s ovoci a polařství. Nedaleko dómu vytryskuje mohutný pramen, jenž žene ihned mlýny.

2) P., biskupství a říšské knížetství ve Vestfálsku. Založeno bylo Karlem Velikým a podřízeno bylo arcibiskupovi mohučskému. Z biskupů Badurad (815–852) založil v P-u kathedrální školu. Největší biskup paderbornský Meinwerk (1009–1036), který si získal zásluhy o biskupství nejen rozmnožením jeho hmotné moci, ale také intensivní duchovní správou: jeho vláda je P-u dobou rozkvětu materiálního, uměleckého i vědeckého. Za sporů Jindřicha IV. s papežem došlo v P-u ke schismatu. Simon I. (1247 až 1277) a Otto (1277–1307) měli tuhé boje s arcibiskupy kolínskými o hranice a také o vzájemné vymezení práv. Za velikého schismatu proslul Vilém (1398–1415), který neměl ani vyššího svěcení, ale spravoval svůj úřad horlivě a měl proto značné nesnáze s odbojnými kanovníky, mnichy a měšťany, které podporovali Alexandr V. a Jan XXIII.. Vilém byl konečně kapitulou sesazen a oženil se. Také s jeho nástupcem Dietrichem (z Mörsu) měla kapitula spory před Martinem V. a na koncilu v Basileji. Za Ericha (1508–32) počala se v Paderbornsku šířiti reformace, a biskup Hermann z Wiedu dokonce sám přestoupil k protestantství; v podobném smyslu působil Jindřich z Lauenburku (1577–85). Katolická reformace se však ohlásila již v Theodorovi z Fürstenberku (1585–1618) a zejm. v Theodorovi Adolfovi z Recku (1650–1661). R. 1802 bylo biskupství saekularisováno a přiděleno Prusku; r. 1807 připadlo ke království Vestfálskému, ale r. 1814 vrátilo se opět k Prusku. Biskupství ovšem v P-ě zůstalo, podřízeno však bylo arcibiskupovi kolínskému; diécése sama byla r. 1821 značně rozšířena. Za biskupa Richarda Dammerse (1842–44) byl otevřen (1842) filosoficko-theologický ústav pro výchovu kněží na místě bývalé university (založené r. 1614). Nynější biskup je Hubert Simar (od r. 1891).