Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Pachytylus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pachytylus
Autor: František Klapálek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 30. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Saranče stěhovavá

Pachytylus Fieb. jest rod sarančí těla prostředního až velikého, na přední šíji se hřebenem málo vyvýšeným, příčnou ryhou stěží přerušeným. Tykadla jsou nitkovitá, málo delší než hlava a přední šíje. Křídla jsou buď čirá nebo hnědě páskovaná. Náležejí sem 3 druhy evropské, z nichž však jen P. migratorius L., s. stěhovavá, objevuje se v ohromných massách a stěhujíc se s místa na místo působí ohromné škody. Od příbuzných druhů rozeznáváme je po křídlech čirých nažloutlých, přední šíji napřed tupoúhle rozšířené, s hřebenem málo vyvýšeným. Krovky jsou špinavě žluté nebo zelené, hustě kaštanově tečkované. Zadní stehna jsou žlutavě olivová, na straně vnitřní mají na kořeně velikou modročernou skvrnu a druhou podobnou něco výše; někdy obě skvrny splývají; konec stehen jest bledě kroužkován. Žije ve vých. Evropě a záp. Asii v krajinách močálovitých. Samička snáší do země asi 4 cm hluboko po 60–100 vajíček, která jsou spojena houbovitou hmotou. Mladá larva jest žlutavě bílá, brzo však zhnědne; svléká se 4kráte a po páté proměnuje se v dokonalý hmyz. Zhusta opouštějí rodná místa v ohromných hejnech, která i slunce zastíní, a kamkoli padnou, všecky byliny i listí stromové ožerou. Příčinou stěhování jest asi nedostatek potravy. Kpk.