Ottův slovník naučný/Pašić

Ottův slovník naučný
Pašek	Pašić	Pašice

Údaje o textu
Titulek:	Pašić
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 308–309. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Pašić Nikola, politik srbský (* 1846 v Zajčaru), vykonav technická studia v Bělehradě a Curichu (1868–1872), vstoupil do státní služby, účastnil se války s Turky (1876 až 1878), načež usadil se jako inženýr v Požarevci. Pozornost obrátil na sebe ke konci let 70tých XIX. stol. jako vynikající řečník mladé radikální strany, r. 1878 zvolen již do skupštiny a r. 1883 stal se vůdcem strany radikální. Tou dobou měl činné účastenství v chystaném spiknutí, jež propuklo zajčarskou vzpourou, ale ještě v čas zachránil se útěkem do ciziny, zůstaviv přátele svému osudu. Za své nepřítomnosti byl vojenským soudem odsouzen k smrti. Vrátiv se po amnestii r. 1886 do vlasti, stal se po Todorovićovi vůdcem radikální strany, téhož roku zvolen za předsedu skupštiny, pak za starostu Bělehradu a konečně od února 1891 do srpna 1892 byl předsedou ministerstva. Nepohodnuv se s regenty o nástupce za zesnulého regenta Protiće, odstoupil, ač měl ve skupštině většinu, a stal se vyslancem v Petrohradě (1893–94). Po zrušení konstituce r. 1894 byl odvolán, ale nová vláda snažila se zdržeti ho v Petrohradě, aby radikální strana v kritické chvíli byla bez vůdce, a sám P. nepospíchal s návratem do vlasti. Tím jeho popularita utrpěla. Po známém attentátu na Milana 6. čce 1899 obviněn byl z účasti v rozvětveném prý spiknutí a odsouzen k pětiletému žaláři, ale vlivem Ruska ihned amnestován. Jeho chování před soudem a pokorné prohlášení jeho neučinilo mezi radikály rovněž příznivého dojmu, nicméně jeho vynikajícím postavením ve straně neotřáslo. Počítá se k umírněným radikálům, snažícím se dosíci svého cíle různými kompromissy.