Ottův slovník naučný/Přibyslav (obce)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Přibyslav (obce)
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 674–675. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Přibyslav
Související články ve Wikipedii:
Přibyslav (okres Náchod)
Přibyslav (Nová Paka)

Přibyslav, Přibislav: 1) P., starožitné okr. město v Čechách, 483 m n. m., na pr. bř. Sázavy, v hejtm. chotěbořském na železn. trati Něm. Brod-Žďár, má 288 d., 2597 ob. č., 8 n. (1890), far kostel Nar. sv. Jana Křt. z r. 1753 (ve XIV stol. far.), radnici a 5tř. šk. s parall., 2tř. průmysl. pokrač. šk., špitál, okr. soud, četn. stanici, pš., telegraf, občan. a okr. hospod. záložnu, pivovar, lihovar, octárnu, 4 mlýny, 3 škrobárny, pilu, cihelnu, výr. zboží bavln., lněn. a vlněného, tkalcovství po domácku, 10 výroč trhů. Alod. statek se zámkem a dvorem drží hr. Clam-Gallasová. K obci náleží opodál Hesov, popl. dvůr, továrna a výletní místo. Erb městský (vyobr. č. 3343.): Štít na příč rozpůlený, jehož dolní polovina opět kolmo rozpůlena; v lev. poli zlatém je rodinný znak pánů z Ronova, v pravém pak stříbrném Žejdliců ze Schönfeldu a v horní polovině knížecí znak dietrichšteinský. P. založena asi od bohatého a mocného vladyky Přibislava, jenž za časů krále Václava I. byl purkrabím na moravském hradě Veveří. Tento na ochranu horníkův a stříbrných dolů vystavěl tvrz poblíž osady P-ě. Po smrti Přibislavově dědila statky jeho dcera Alžběta provdaná za Smila z Lichtemburka. Za panování Lichtemburků kvetly zde hory na stříbrnou rudu, tak že potomci Smilovi zřídili v P-i horní soud a vydali horní řád. V l. 1250—60 seděl na P-i bratr Smilův Častolov z Ronova, po něm synové Heřman a Čeněk s počátku společně, později Čeněk přesídlil se na Ronov a Heřman držel sám jediný P. a psával se odtud z Přibyslavě. Když pak Čeněk zemřel bezdětek, syn Heřmanův zdědil Přibyslav i Ronov a seděl na Ronově. Když Žižka r. 1424 táhl na Moravu, zastavil se u P-ě a jal se dobývati hradu i města. Ale zastihla jej zde nemoc, která dne 11. říj. 1424 učinila životu jeho konec. Zemřel zde nedaleko obce Schönfeldu pod hruškou ve svém staně. Téhož dne vzat a vypálen hrad P. od husitů, při čemž přišlo o život na 60 lidu branného. Od potomků pánů z Ronova koupil P. Hynek Ptáček z Pirkšteina, jenž vystavěl znovu hrad. Jediná jeho dcera Žofie provdala se za Viktorina z Kunštátu a tím P. i s Polnou dostala se do rodu tohoto. R. 1486 koupil P. od Viktorina Jan Boček z Kunštátu, jehož syn Hynek Boček Zajímač prodal P. r. 1515 Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy. R. 1538 přešla P. od Jana st. Trčky z Lípy na Karla z Valdšteina a sňatkem jeho dcery Kateřiny (1553) připadla Zachariáši z Jindř. Hradce. Tento hrad zpola sesutý znova vystavěl (kol r. 1560) a dědicové jeho prodali (1597) P. ještě s jiným zbožím Hertvíku Žejdlicovi ze Schönfeldu, jehož syn Hertvík na poč. války 30leté přidržel se odbojných stavů českých, začež jeho jmění od král. komory ujato a prodáno kardinálu Fr. kn. z Dietrichšteina. Za války 30leté trpěla mnoho od Švédův a častými požáry, z nichž největší postihl ji r. 1767. Tehdy zůstalo jen několik domů. — Okres přibyslavský má 193.44 km2, 2167 d., 16.105 ob. č., 248 n., z 16.367 přít. obyv. 15.919 katol., 397 evang., 51 žid., z těch 8091 muž., 8276 žen. (1890). Srv. J. V. Neudoertl, Pol. okres Chotěbořský (1892). — 2) P., ves t., hejtm. Jičín, okr. a pš. Nová Paka, fara Bělohrad u Jičína; 31 d., 217 ob. č. (1890). — 3) P., (Zibetschlag), víska t., hejtm. a okr. Kaplice, fara a pš. Rožmitál; 7 d., 40 ob. n. (1890). — 4) P., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Nové Město n. Met.; 42 d., 262 ob. č. (1890).