Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Přelíčení

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Přelíčení
Autor: Ferdinand Heller mladší
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 622–623. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Přelíčení (mündliche Streitverhandlung) jest ústní projednávání občanské pře před soudem při stání za tím účelem soudem ustanoveném. Stání toto nařídí u sborových soudů předseda senátu, u okr. soudu soudce, jemuž pře připadla. P. koná se veřejně, leda že by soud veřejnost ze zákonných důvodů vyloučil. Účelem jeho jest ústním projednáním a provedením důkazův objasniti sporný právní poměr, tak aby soud mohl vynesením rozsudku zjednati mezi stranami právo. P. koná se v soudní síni v den a hodinu, kterou soud v předvolání obou stran určil. Čekací hodina odpadla. Postup jeho jest tento. Zahájí je předseda senátu, pokud se týče samosoudce vyvoláním věci, t. j. sdělením, že se počíná p. o právní při těch a těch stran o ten a ten předmět. Nebyla-li jedna ze stran již při tomto vyvolání věci přítomna, zmeškala stání. Potom předseda udělí slovo žalobci ku přednesu žaloby, pak žalovanému ku přednesu odpovědi a podle potřeby oběma stranám střídavě k dalším vyjádřením, až lze seznati, co jest mezi stranami sporno. Jsou-li to skutkové okolnosti, usnese se soud o tom, které z nabízených důkazů mají býti připuštěny, a provede důkazy ty ihned neb, není-li to možno, při odročeném stání. Mezi p-m mohou strany jednati pouze ústně; předčítati jest zapověděno. Každá strana jest povinna sděliti soudu určitě a pravdivě skutkové okolnosti, z nichž vyvozuje nárok neb obranu, nabídnouti o okolnostech těch důkazy, vyjádřiti se o tvrzeních a důkazech odpůrcových, vyvozovati důsledky z důkazů již provedených a objasniti svoje právní stanovisko. Při přednesu tom strana nemusí se obmeziti na to, co uvedeno ve spisech přípravných, nýbrž může až do skončení p. uváděti nové skutečnosti a nabízeti nové důkazy, avšak soud, sezná-li, že strana tyto novoty neuvedla již dříve jen proto, aby spor prodloužila, nemusí novoty tyto připustiti. P. řídí předseda senátu, pokud se týče samosoudce. Týž zahájí je, udílí slovo stranám, vyslýchá svědky a strany, provádí ostatní důkazy a pečuje otázkami a jiným způsobem o to, aby látka sporu úplně se vyčerpala. Též ostatní členové senátu mohou mezi p-m zasahovati do něho otázkami. Avšak i stranám jest vyhrazeno právo klásti si navzájem otázky o skutečnostech sporu se týkajících a dotazovati se svědkův i znalcův. Když všecky připuštěné důkazy jsou provedeny, předseda prohlásí líčení za skončené a udělí stranám slovo k závěrečným návrhům a jejich odůvodnění s ohledem na výsledky průvodního řízení. Potom senát koná neveřejně poradu o rozsudku, jehož prohlášením resp. sdělením, že rozsudek bude stranám písemně oznámen, p. se končí. Může se však státi, že při poradě o rozsudku senát shledá potřebu vyžádati si další vyjádření stran, a v případě tom může p. zahájiti znovu. Za účelem udržení pořádku dána jest předsedovi, pokud se týče samosoudci, disciplinární moc, vztahující se na strany, jejich zástupec, svědky i znalce, a vedle toho i právo vynutiti donucovacími prostředky poslušnost k příkazům soudním. O průběhu p. sepisuje přísežný zapisovatel protokol, který podpisuje předseda, zapisovatel a strany a který tvoří, pokud mu nebylo odporováno, nezvratný důkaz o tom, co při p. se dálo. Hlr.

O p. v trestním řízení viz Líčení.