Ottův slovník naučný/Přechodné řízení

Ottův slovník naučný
Přechod	Přechodné řízení	Přechodník

Údaje o textu
Titulek:	Přechodné řízení
Autor:	František Storch
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 618. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Přechodné řízení jest v řádech trestních reformovaných ta čásť řízení, která vložena jest mezi přípravné řízení a hlavní přelíčení, a skládá se ze dvou částí: vydání v obžalovanost a příprav ke hlavnímu přelíčení.

I. Vydání v obžalovanost. Účelem tohoto stadia jest, aby obviněnému dostalo se ještě před hlavním přelíčením soudní ochrany proti obžalobám nedůvodným, snad i svévolným. K tomu konci reformované řády trestní ukládají soudu povinnost, aby každou obžalobu zkoumal a ji buďto »nálezem odkazovacím« neboli »usnesením obžalovacím« odkázal ke hlavnímu přelíčení anebo ji bez hlavního přelíčení zamítl. Toto zařízení není arciť ve shodě se zásadou obžalovací a porušuje i nepodjatost soudu pro budoucí hlavní přelíčení. Rak. ř. tr. z r. 1873, chtěje uniknouti tčmto nepříznivým důslednostem, upravil toto stadium způsobem zvláštním. Pro řádné řízení o zločinech a přečinech platí tato ustanovení:

1. Pravidelné vydání v obžalovanost zahajuje se tím, že žalobce podá spis obžalovací (§ 207). Tento spis obžalovací zpravidla jest také základem budoucího hlavního přelíčení (zásada obžalovací), soudu pak nepřísluší rozhodovati o něm ještě před hlavním přelíčením. Obviněnému však dává se právo, vyžádati sobě ještě před hlavním přelíčením takové soudní rozhodnutí, a to jednak co do přípustnosti této obžaloby, jednak o příslušnosti soudu pro hlavní přelíčení. Vyžádá pak sobě toto rozhodnutí tím, že podá proti spisu obžalovacímu námitky neboli odpor (§§ 208, 209). Aby pak co možná zabránilo se podjatosti soudu, přikazuje se rozhodováni o těchto námitkách sborovému soudu druhé stolice, tedy jinému soudu než tomu, při němž má se konati budoucí hlavní přelíčení (§§ 210–214). K témuž účelu směřují také §§ 215 (že nálezy sborového soudu druhé stolice tak sluší odůvodniti, aby tím nebylo předstihováno rozhodnutí soudu ve hlavním přelíčení) a 244 (že nález, jímž onen soud dal obžalobě místa, nemá zpravidla ve hlavním přelíčení býti předčítán). Nepodal-li obviněný námitek v zákonné lhůtě, nebo vzdal-li se jich před jejím uplynutím, rovněž i když sborovým soudem druhé stolice námitky byly zamítnuty, vydání v obžalovanost nabývá právní moci a nařídí se ihned hlavní přelíčení.

2. Výjimkou přísluší sborovému soudu druhé stolice právo, aby bez podaného žalobcem spisu obžalovacího sám obviněného vydal v obžalovanost. To se připouští k tomu účelu, aby řízení nebylo zbytečně prodlužováno tam, kde jmenovaný soud má rozhodnouti buďsi: a) o přípustnosti podporné obžaloby soukromého účastníka dle § 48 č. 2, nebo b) o stížnosti žalobcově na usnesení radní komory, kterým přípravné vyšetřování bylo zastaveno. Usnesení sborového soudu druhé stolice, jež ostatně může býti učiněno jen, když obviněný v řízení posavadním byl již vyslechnut, zastupuje v potomním hlavním přelíčení spis obžalovací (§ 218).

3. Společná ustanovení obsahuje § 219 ř. tr. (o processních účincích pravoplatného vydání v obžalovanost) a § 8 novelly ze 31. pros. 1877 (o vyloučení opravných prostředků proti nálezům sborového soudu druhé stolice podle č. 1 a 2. vydaným).

II. Přípravy ke hlavnímu přelíčení. Když bylo vydání v obžalovanost nabyla právní moci, sluší opatřiti a zaříditi vše to, čeho třeba k tomu konci, aby hlavní přelíčení účelně a nerušeně mohlo býti konáno. Nejdůležitější výkony sem náležející jsou: 1. Převedení obžalovaného, který jest ve vazbě, do věznice toho soudu, při kterém má se konati hlavní přelíčení (§ 220). 2. T. zv. praesidiální výslech obžalovaného (týž §). 3. Položení roku ke hlavnímu přelíčení, t. j. určeni dne, hodiny i místa jeho, po případě rozhodnutí o jeho odročení (§§ 221 a 226). 4. Zpravení stran a obhájce o položeném roku a obeslání obžalovaného, svědkův a znalců (§§ 221 a 223). 5. Rozhodnutí o návrzích stran, aby obesláni byli ke hlavnímu přelíčení noví svědkové a znalci anebo – jestliže proti spisu obžalovacímu nebyly podány námitky – rozhodnutí o tom, zda mají býti obesláni všichni svědkové a znalci, navrženi ve spise obžalovacím {§§ 222 a 225). 6. Rozhodnutí o návrzích stranami snad učiněných, aby bylo dodatečně doplněno přípravné vyšetřování (§§ 224 a 227, odst. 2.).

V obou částech p-ho ř. žalobce má právo od obžaloby ustoupiti s tím účinkem, že řízení se zastaví (§ 227, odst. 1.). Zvláštnosti p-ho ř., pokud jde o obviněného nepřítomného neb uprchlého, stanoví §§ 421 a 422, odst. 2.

V řízení přestupkovém není zvláštního vydání v obžalovanost a konají se jen nezbytné přípravy ke hlavnímu přelíčení. I beze všech příprav však lze se svolením obviněného konati hlavní přelíčení: 1. byl-li soudci okresnímu, jemuž byl žalobce učinil návrh na zákonné potrestání, obviněný zároveň předveden a přiznal-li se k činu trestnému jemu přičítanému; a 2. jestliže žalobce i obviněný dostavili se zároveň před soud a všechny průvody pro obžalobu i pro hájení potřebné jsou pohotově. – Srv. Storch, Říz. tr. rak. II. 1897, str. 219–258. -rch.