Ottův slovník naučný/Pěnkavy

Ottův slovník naučný
Penjon	Pěnkavy	Pěnkov

Údaje o textu
Titulek:	Pěnkavy
Autor:	Bohumil Bauše
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 449. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pěnkava

Pěnkavy (Fringillidae), čeleď malých ptákův zpěvavých ve střední Evropě nejčetnějšími druhy zastoupená, jejíž příslušníci mají krátký kuželovitý zobák a požírají semena, jež před pozřením olupují. 600 známých druhů obývá, vyjma Australii, ve všech dílech světa, hlavně v mírném pásmu. Mláďata svá krmí z jara měkkým malým hmyzem neb zrním z vole; na podzim živí se též bobulemi a plody. Hnízdí se, zdržujíce se v ten čas po párech v jistých okrscích několikrát do roka, kladouce do miskovitého hnízda ze stébel a větviček uměle spleteného a chlupy a mechem vystlaného as 5 vajíček barevných, zřídka bílých. Po vyvedení mláďat shromažďují se v houfy a zapadají společně do polí a sadů. Zástupcové rodu Fringilla, k nimž z našich ptáků náležejí stehlík, čížek, čečetka, konopka, zvonek, jíkavec a pěnkava, mají tělo dosti štíhlé, peří dosti pestré a obývají v Evropě, sev. Asii a sev. Africe, na ostrovech kanárských, Azorech a Madeiře, v několika pak význačných formách v Jižní a části Sev. Ameriky, celkem asi v 50 druzích. Pěnkava (F. coelebs) vyskytuje se všude, kde jest stromoví listnaté; v horách i rovinách, v lesích i sadech, v údolí i na výšinách. Jest pták silný, veselý, obratný i lstivý, nedůvěřivý a hašteřivý zvlášť v době paření. V době hnízdění požírá hmyz, zvlášť malé housenky na pupenech, různá semena i bobule. Na zimu dílem odlétají, dílem zde zůstávají. Hnízdo stavějí na vodorovných větvích, zvlášť na buku, z venčí obloženo lišejníky; hnízdo, jedno z nejhezčích ptačích hnízd, jest velice pečlivě stavěno, uvnitř jako vysoustruhováno. V dubnu a květnu samice položí sem vejce a samec na obranu jejich zuřivě se vrhá na cizího samečka, jenž hnízdu by se přiblížil; tak že i na zemi se v zápasu válejí. Volavý hlas p. »pink, pink« jest vůbec znám; byly doby, kde zpěv p. nalézal vášnivých milovníkův a pěstitelův. Rozšířena jest p-va v zimě v sev. Africe, západní Sibiři, zřídka v Persii a Malé Asii. V Evropě jde až po 65° sev. šíř.; na jihu hnízdí zřídka. Památné jest, že nejčastěji samečkové, obyčejně 14 dní před samičkami, u hnízdiště se objevují, odtud název Linnéův coelebs = neženatý. P-va má peří na hřbetě hnědé, na ramenou šedé, nad ocáskem zelenavé. Líce rudohnědé, podobně hruďa kostřec bílý; na křídle 2 příčné bílé pruhy. Délka těla 15,5 cm). Bše.