Ottův slovník naučný/Périgueux

Ottův slovník naučný
Périgord	Périgueux	Perigynický

Údaje o textu
Titulek:	Périgueux
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 480. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Périgueux

Périgueux [périgő], hl. město ve franc. depart. dordogneském v krásném údolí na řece Isle a důležité křižovatce železn. tratí Limoges-Agen, P.-Coutras, P.-Ribérac, P.-St. Pardoux-la-Rivière, P.-St. Yrieix a P.-Figeac-Toulouse drah Orléanských, má s vojen. posádkou 30.725, jako obec 31.439 ob. (1890). Je zde sídlo prefekta a biskupa podřízeného biskupovi bordeauxskému, soud. dvoru I. stolice, porotního, obchod. a smírčího soudu a hospod. komory. Město samo skládá se ze 3 čtvrtí: moderní město, středověké město (Puy-Saint-Front) a staré (Cité) s úzkými ulicemi, zbytky řím. zdí a věží, divadla (ze III. stol.), lázněmi; čtvrtá čtvrt je na lev. břehu ř. Isle, je to předměstí Barriské nebo Saint-Georgesské. Z budov vyniká biskup. palác, stará kathedrála (ze století X.), v l. 1860–85 obnovená, kostel St. Etienne (z XI. a XVII. století), bývalá to kathedrála, palác prefektury, zbytky zámku, dále krásná náměstí (Bugeaud, Michel Montaigne), četné sady, procházky a vodovod. Vzdělávací ústavy zastupuje kněž. seminář, lyceum, ústavy ke vzdělání učitelův a učitelek, škola kreslířská, bibliotéka (na 30.000 sv.), museum se sbírkami starožit., uměl. a mineralogickými, několik vědeckých společností, botanická zahrada, divadlo, dále jest zde obč. a voj. nemocnice, depart. vězení a několik peněžních ústavů. Město vede důležitý veliký obchod v lanýžích a lanýž. paštikách, likérech, vepřovém a hovězím dobytku, drůbeži, železe, obilí a víně, má značný průmysl hutnický a textilní, továrny na hospodářské stroje, slevárny železa, mědi, cvokařství, továrny na konservy; lihovarnictví, kamenné lomy a na Isle přístav. – O městě zmiňuje se již C. J. Caesar pod jménem Vesunna; ve starém věku bylo hlav městem Petrokoriů (odtud později Petragorica, Petrcorium). Pod vládou římskou dosáhlo znamenitého rozkvětu; z doby té pocházejí zbytky amfitheátru a věž Tour de Vesonne zvaná. Ve středověku bylo hl. městem krajiny Périgordu. Biskupství datuje se z prvních dob křesťanství.