Ottův slovník naučný/Péreire

Ottův slovník naučný
Pereira da Silva	Péreire	Perejaslav

Údaje o textu
Titulek:	Péreire
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 466–467. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související na Wikidatech: Jacob Rodrigues Pereira

Péreire: 1) P., vl. Pereira Giacobbo Rodriguez, vynálezce řeči hluchoněmých (* 1715 – † 1780). Jsa z rodičů židovských, usazených v Portugalsku, dostal se záhy do Francie, kdež seznámil se s němou dívkou, čímž dán mu podnět k pozdějším jeho filanthropickým snahám naučit hluchoněmé mluviti. Vynalezl novou abecedu známkovou jedné ruky a r. 1749 předvedl Akademii věd v Paříži svého žáka, hluchoněmého od narození, který svou naučenou řečí vzbudil takovou sensaci, že později i král Ludvík XV. poukázal P-ovi roční důchod 800 fr. R. 1759 P. jmenován členem král. společnosti v Londýně a užíval svého vlivu u dvora na ochranu svých souvěrcův. Po smrti P-ově jeho vnukové Emil a Isaak nalezli rukopis Dactylologie, kterou ostatek P. sám ve výchově hluchoněmých poněkud zanedbával, chtěje vzbuzovati v nich dojem zvuku, ač známky viditelné jsou jim s užitkem mnohem větším. Srv. Seguin, Notice sur J. R. P. (Pař., 1847).

2) P. Jacques Emile, finančník franc. původu židovsko-portugalského (* 1800 v Bordeaux – † 1875 v Paříži). Byl zprvu makléřem, ale záhy svou intelligencí a prozíravostí vyšinul se na velikého finančníka. Byl přívržencem saint-simonismu, po revoluci r. 1830 také publicisticky činný (v »Nationalu« a »Globu«), načež dal se do stavby dráhy Paris-St. Germain s bratrem Isaakem, kdež oba nabyli velikého jmění. I v dalších podnicích pracoval vždy se svým bratrem, který jsa znamenitým organisátorem, byl takořka pravou rukou bratra staršího, jenž zase býval hlavou všech velikých podniků finančních. Stavěli zejména mnohé dráhy (du Nord, Paris-Lyon, du Midi a j.). R. 1852 oba bratří založili Crédit mobilier (viz Banka V. 3.) a byli účastni také v četných finančních podnicích cizozemských. Oba zaujímali vysoké postavení společenské, jsouce v intimních stycích také s císařem Napoleonem III. Po nich zván i jeden boulevard v Paříži. Ale r. 1867 Crédit mobilier padl a později také Compagnie transatlantique, jejímiž byli řediteli. Pak přestali působiti touže měrou, byť i z obrovského svého jmění zachránili ještě slušnou čásť 180 mill. franků. P. starší účastnil se také života politického, jsa r. 1863–1869 členem poslanecké sněmovny, ale s úspěchem pranepatrným.

3) P. Isaac, finančník a politik franc., bratr před. (* 1806 v Bordeaux – † 1880 v Armainvilliers Seine-et-Marne). Účastnil se vynikající měrou finanč. podniků svého bratra (v. t.) a byl dvakráte (1863 a 1869) členem poslanecké sněmovny. Napsal: Leçons sur l'industrie et les finances (Pař.,1832); La Banque de France et l'organisation du crédit en France (t., 1864); Principes de la constitution des banques et de l'organisation du crédit (t.,1865); Questions financières (t., 1876); Politique financière (t., 1879).