Ottův slovník naučný/Pénelopé

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pénelopé
Autor: Vladislav Kalousek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 444. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pénelopé

Pénelopé (Πηνελόπεια, t. j. předoucí), v řec. mythu krásná, rozvážná a ctnostná choť Ithackého Odyssea, s nímž měla syna Télemacha. Odysseus odebrav se do Troje ztrávil tam deset let, a když dalších deset let bloudil na cestách, naléhali na P-pu nápadníci, kteří zatím v domě jejím z cizího jmění hýřili, aby se pro některého z nich rozhodla. Ale P. odkládala rozhodnutí, až došije rubáš pro tchána Laerta. Po tři léta pak vždy práci ve dne vykonanou v noci párala, až nevěrné služky ji prozradily. Než P. odpírala dalších 7 let, až konečně dočkala se návratu manželova. Ostatek viz Odysseus. – V umění oblíben byl typus P-py, zobrazující ji, jak opírajíc zamyšleně hlavu pravou rukou, sedí na kliné, pod níž jest koš s vlnou. Repliky nalézají se v několika římských museích (ve Vatikáně, v paláci konservatorů, v museu delle Terme Diocleziane a v museo Kircheriano). klk.