| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Pásovci |
| Autor: |
František Bayer |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 294. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Pásovci |
Pásovci (čeleď Dasypodidae, také podřád Dasypoda) jsou ssavci chudozubí (v. t.); mají české jméno po pohyblivých pásech z kostěných destiček, jimiž bývá na rozdíl od fossilních Glyptodontů (v. t.) oddělena přední čásť krunýře (plecní) od zadní (bederní). Jen zřídka jest krunýř všecek složen z takových pohyblivých pruhů. Také nepohyblivé jeho části na plecích a v kříži jsou složeny z kostěných destiček čtyřhraných až i šestibokých s rozmanitou skulpturou; podobné destičky skládají i štít temenní na hlavě a pokrývají ocas. Zpodek těla jest pokryt hrubými chlupy, jež se často vyskýtají i mezi štítky. Hlavu mají všickni p. podlouhlou a nízkou, na čenichu zašpičatělou, v široké tlamě četné stoličky, nejčastěji po 8–9 nahoře, 7–10 dole; jsou však druhové, kteří mají až po 24, 26 stoličkách. Tyto jsou slabé, z pravidla prismatické a na konci kuželovité. Jazyk jest zašpičatělý, četnými papillami pokryt a nemůže z úst daleko býti vyplazen, jako na př. u mravenečníků. Boltce jsou veliké a špičaté. Krátké nohy mají z pravidla po 5 prstech se silnými, málo zakřivenými, hrabavými drápy, jež bývají na předních nohách delší, než na zadních. Všickni p. žijí v Americe zejména jižní, obývají v písčitých rovinách a na polích, ryjí si nory a chodby a živí se hmyzem i jeho larvami, zvláště mravenci, pak také červy a plži. Jsou to váhavá zvířata noční, jež obratně dovedou jen se zahrabati. Rozmnožují se měrou nepatrnou; samice mívá arci až 9 mláďat, ale tato rostou jen zvolna a mají mnoho nepřátel. Lidé je pronásledují i pro chutné prý maso. Kromě rodu Chlamydophorus Harl. (v. t.) náleží sem známý rod Dasypus L., jehož někteří druhové bývají počítáni i ke zvláštním rodům Tatusia Cuv. a Prionodon Cuv. p-vec šestipasý n. armadill (Dasypus sexcinctus L., D. setosus Wied) má mezi oběma pevnými krunýři 6 širokých pohyblivých pruhů z destiček, na hlavě široké štíty, mezi boltci volný pásek z 8 štítů a v hořejší i dolejší čelisti na každé straně po 9–10 stoličkách, z nichž nejpřednější vězí nahoře již v mezičelistí. Délka těla bývá 40, délka ocasu 20 cm), barva nahnědle žlutá, na krunýři tmavší než na kůži. Domovem jest v Paraguayi, Brazilii a Guayaně. P-vec štětinatý (D. villosus Desm., Tatusia villosa Cuv.) má také 6, zřídka 7 pohyblivých pruhů mezi krunýřem plecním a bederním, na temeni skupinu nepravidelných šestibokých štítků, mezi boltci proužek 9 štítkův, také pod okem a na hrdle proužky ze štítkův a na svršku noh nepravidelné šupiny. Barva jest nahnědle žlutá. Na zadním okraji pruhův a štítků jsou tuhé, světlejší štětiny. Délka těla bývá až i 50, délka ocasu 24 cm). V každé čelisti jest po 8–9 stoličkách. Žije v pampách u Buenos Ayrů. P-vec apar (D. tricinctus L., Tatusia tricincta Cuv.) má mezi oběma pevnými, velmi silnými krunýři jen 3 pohyblivé pruhy; jednotlivé štítky jsou vysoko vyniklé a bývají zase složeny z menších, nepravidelných destiček. Tělo má barvu šedou nebo hnědou (lysá kůže bývá tmavší) a délku 38 cm), ocas délku jen 7 cm). V čelistech bývá po 6–8 stoličkách na každé straně. Tento p-vec chodí napřed jen po špičkách vztyčených drápův a umí se schouliti; žije ve vých. Argentině (St. Louis). Devět pohyblivých pásů mezi oběma krunýři a na předních nohách jen po 4 drápech má p-vec peba (D. peba Desm., Tatusia peba Cuv.); v obou čelistech bývá na každé straně po 8 stoličkách. Žije v Paraguayi, Brazilii a ve Guayaně. Největším všech recentních druhů jest p-vec obrovský (D. gigas L., Prionodon gigas Cuv.). Dorůstá délky větší 1 m a mívá ocas 50 cm dlouhý; mezi krunýřem plecním, složeným z 10–11 řad štítkův, a krunýřem bederním, složeným ze 16–17 řad, jest 12–13 pohyblivých pruhů. Mezi štíty jsou všude krátké štětiny. Barvu má tělo na hlavě, na bocích a na ocase bělavou, jinde až černou. V obou čelistech jest po každé straně po 22–24, v hořejší čelisti i po 26 smačklých stoličkách. Prostřední dráp předních noh jest mnohem větší ostatních. Tento druh p-vců žije všude po východních končinách Jižní Ameriky. – Kromě fossilnich zbytků forem právě popsaných nalezen v pleistocénu Brazilie a Argentiny ohromný p-vec Chlamydotherium Lund., měl zajisté velikost nosorožce. Br.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pásovci