| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Pád (řeka) |
| Autor: |
Stanislav Nikolau |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 10–11. Dostupné online |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Pád (řeka) |
Pád (ital. Po, franc. Pô, lat. Padus, starší název Eridanus), největší ř. italská, náležející k úmoří jaderskému, vzniká na hranici franc. na sev. svahu M. Visa ve výši 2041 m n. m. a teče nejprve směrem jihových. až k Saluzzu, kde vstupuje do roviny piemontské a obrací se k severových., sesílen jsa s prava ř. Mairou. U Turina přijímá z Alp Doru Riparii a Sturu a omývá sev. úpatí vysoč. Monferratské, při čemž znenáhla stáčí se do pravé osy nížiny lombardské do směru východního, v němž setrvá, nehledě ke 3 větším a řadě menších záhybův, až do svého ústí v moře. U rozkošné vys. Monferratské P. přijímá s leva alpské Orco a Doru Balteu, první přítok s prava je Tanaro. Blíže Pavie vlévá se do P-u ze s. Ticino, s nímž mají všechny ostatní řeky alpské (Adda, Oglio, Mincio) směr stejný, jsouce před svým ústím do P-u stočeny k jihovýchodu. Přítoky apenninské Trebbia, Taro, Secchia, Tanaro jsou kratší, ale přinášejí mnohem více nánosu než alpské, jež všechen materiál ukládají v jezerech na úpatí Alp a seslabeny byly zřízením četných průplavů. Dokud v době glaciální jezera neexistovala, P. tekl as mnohem jižněji než v době moderní. První rozvětvení P-u nastává u ústi Panara, odkud vychází na j. Po di Volano, jež od Ferrary vysílá dále Po di Primaro. Toto, spojeno s ř. Renem, obchází jez. Comacchio a vlévá se u Primara do moře. Další dělení hlavn. toku nastává u Poleselly, kde kanál Bianco je vlastně nejsev. ramenem P-u a přechází v Po di Levante; na meridiánu m. Adrie odděluje se na pr. Po di Goro. Konečně hlavní tok (Po Grande) rozdělí se v Po della Gnocca, Po di Tolle a Po di Maestra a čtyři menší ramena. Nejsevernější výtok do moře vzdálen jest od nejjižnějšího v přímé čáře 53 km. (Ostat. viz čl. Delta a mapku při něm.) Délka P-u měří 652 km, úvodí zabírající čásť Piemontu, Lombardii, Emilii a čásť Benátska měří 74.907 km2. Ale spád řeky jest od Turina velmi zvolný, neboť při prvních 35 km svého toku sestupuje již s 2041 m do 366 m, u Turina teče ve výši 212 m, u Pavie 100 m, u Cremony 45 m. Střední množství vody činí 95 km3 za vteř., ale dostoupilo maxima (22. až 23. říj. 1872) až na 1160 m3. Nános nyní, když deltová ramena sevřena byla hrázemi, v moři ukládaný páčí se na 46 mill. m3. Bohatství vody dodávají P-u zvláště pobočky alpské, živené 96 ledovci, kdežto přítoky apenninské v létě téměř vysýchají. Oboje horské řeky vystupují často ze svých břehův a některé i tok svůj mění, tak že hladina P-u zejména po říjnových deštích nebezpečně stoupne. Proto nutno bylo sevříti P. už od Cremony počínaje pevnými hrázemi, místy i dvojitými. Proto také vysvětlujeme si snadno, proč na tak mocném toku nevznikla žádná veliká města až na Turin, kde je P. horskou ještě řekou, Piacenzu a Cremonu při hlavních přechodech. Totéž platí též o pobočkách P-u, kde si města zřídila raději své vlastní průplavy (na př. Milán), tak že celé úvodí pádské pokrylo se nádhernou vodní sítí, jíž rovnati se může pouze síť nizozemská. Průplavy ty zřízeny jednak k zavodňování, neboť mají dodati větší vláhy, potřebné hrubšímu nánosu, oddělenému od P-u pásmem fontanili, bohatým vláhou; druhý úkol jejich jest kommunikační. Tak povstaly průplavy milánské, již od konce XII. stol. budované, jako Naviglio Grande, Naviglio di Pavia, Nav. della Martesana, dále kanál Cavourův (82 km dlouhý), Villoresi (60 km), Bianco, Adigetto atd. Jiný velkolepý kanál buduje se na jihu pádského poříčí v Emilii, jenž má zavodniti 500.000 ha půdy. Pád sám je splavný na 543 km až ke Casale a vodních cest v poříčí jest 1164 km. Pádská nížina tvoří nejdůležitější čásť, jádro, Italie od pozdní doby římské. Bohatství její lákalo četné dobyvatele se sev. k jihu se hrnoucí a proto také byla jevištěm nekonečných válek a největších bitev ve středověku i v novověku. Avšak ve značné části poříčí pádského působí současně dvě největší metly Italie: malarie a velkostatek. Nu.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pád (řeka)