Ottův slovník naučný/Ostroměř

Ottův slovník naučný
Ostromeč	Ostroměř	Ostromirovo evangelium

Údaje o textu
Titulek:	Ostroměř
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 945. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Ostroměř

Ostroměř, Ostromíř, ves v Čechách, hejtm. Král. Hradec, okr. Hořice, fara Soběšice; 130 d., 901 ob. č. (1890), 3tř. šk., četn. stanice, pš., telegraf a železn. stanice České obch. dráhy (Hradec Král.–O.) a Rak. sev.-záp. dr. (O.–Jičín), dva mlýny, sušárna na ovoce a čekanku a na blízkém Chlumu pískovcové lomy. Bývalý zámeček proměněn v hospodářskou budovu. Samota Hradištko, kdysi ves. O. byl kolébkou vladycké rodiny Kdulinců z Ostroměře, kteří seděli na zdejší tvrzi do konce XV. stol. R. 1529 Zdislav z Dobřenic prodal O. Janovi ze Sendražic, před r. 1541 O. přešel na ryt. rodinu z Rokytníka, z níž Václav Ostromířský ryt. z R. účastnil se bouří stavů českých, začež jemu statek O. i s tvrzí od král. komory zabrán a prodán Albrechtovi z Valdšteina. Tvrz později zašla a statek ostroměřský připojen ke zboží radimskému.