Ottův slovník naučný/Ostranka

Ottův slovník naučný
Ostranin	Ostranka	Ostrata

Údaje o textu
Titulek:	Ostranka
Autor:	Josef Florián Babor
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Osmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1902. S. 937. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Ostranka (Murex), rod Rhachigloss, zastupující čeleď Muricidae; rod tento byl od pradávna předmětem důležité výroby nachu n. purpuru. Aristotelés o něm zcela správně napsal, že purpur se nachází za života zvířete v bělavém malém ústrojí, umístěném nad krkem (je to žláza hypobranchiální). Rod Murex v je vyznačen silnostěnou ulitou o vyniklém kotouči, jež je zdobena mocnými uzlovitými varicositami (varix slove ohraničené ztluštění ulity na okraji přirůstacích proužků vytvořené a po závitcích pravidelně roztroušené) a trny buď krátkými tlustými nebo tenkými dlouhými; víčko slabé, kožité se subcentrálním jádrem; cívka protažena v chobot více méně dlouhý. Četné druhy vynikají překrásným tvarem i zbarvením; bodliny chrání je od spolknutí rybou; některé formy mají při obústí mocný vrub, jímž louskají lastury mlžů, kterými se živí, jsouce vůbec masožraví. O‑ky mají vychlípitelný rypák a oči velmi dokonalé organisace, mohutně vyvinuté žlázy slinné (Liebleinův ústroj), jež odměšují výpotek buď jedovatý pro živočichy, kteří jsou jim za kořist, nebo kyselý k rozrušování vápenných skořápek. Žijí ve všech mořích mírného a horkého pásma: známo přes 300 recentních druhů, jež řadíme do četných podrodů; fossilní naskýtají se po prvé v křídě, a to vzácně, z třetihor jest popsáno přes 500 specií, z nichž hlavní typy jsou již shodny s nynějšími. Bbr.