Ottův slovník naučný/Ostende

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ostende
Autor: Ludvík Tošner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 926–927. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ostende

Ostende, hl. město arrond. v belg. prov. Záp. Flandry při moři Severním na trati Brussel-O. a Ypern-O. drah státních a O.-Furnes i O.-Blankenberghe drah vicinálních, spojené průplavy s Gentem, Nieuportem a Dunkerkem, má 30.730 ob. (1897), krásné, pravidelné ulice, 2 chrámy, z nichž jeden farní sv. Petra a Pavla s náhrobkem belgické královny Luisy, krásnou radnici, velikolepý lázeňský dům, královskou villu, hernu, athenaeum, biskupský collège, průmyslovou a plaveckou školu, obchodní soud, loděnice, výrobu plátna, plachtoviny, krajek, tabáku, svíček a lan, pivovary, solivary, chov ústřic, rozsáhlé rybářství (200 člunův a 15 parních šalup), čilý obchod s Vel. Britannií, Německem, Norskem atd. (dříví, uhlí, vlna, hedvábí, máslo, maso, len a j.) a jest druhým co do důležitosti přístavem belgickým, jsa v pravidelném, parníkovém spojení s Londýnem, Doverem a ostatními důležitými přístavy Severního moře a maje roční ruch plavební 1500 lodí s 1 mill. t. Přístav, který se od r. 1898 opětně rozšiřuje, skládá se z přístavu vnějšího, vnitřního, obchodního a rozsáhlých nábřeží ke skládání zboží. Za vjezdem do přístavu dlouhým 150 m stojí maják vysoký 58 m. Veliký význam pro město mají velikolepé mořské lázně, navštěvované ročně 15—20.000 osobami všech národností. Podél pobřeží mezi městem a mořem táhne se hráz (digue) 1½ km dlouhá a 18 m široká, s nádhernou promenádou a skvostnými hotely i restauranty. Na sv. připojuje se k hrázi t. zv. estacade, dvě to do moře vyčnívající dvojité řady zatlučených kolů s fošnami, 625, resp. 550 m dl. a sloužící jak k ochraně přístavu, tak i k promenádě. — O. bylo r. 1072 povýšeno na městys, r. 1445 opevněno, roku 1601—1604 obléháno Španěly, Karel VI. zřídil zde r. 1722 východo- a západo-indickou obchodní společnost, Josef II. prohlásil O. r. 1781 za svobodný přístav, načež rychle vzrostlo na jedno z nejznamenitějších obchodních měst evropských, za francouzské revoluce připadlo Francii, r. 1814 Nizozemí, r. 1830 Belgii a vzmohlo se neobyčejně obchodem a plavbou. Avšak záhy ustoupilo soutěži Antverp, dnes pak i Vlissinky činí mu velikou konkurrenci v plavbě do Anglie, tak že hlavní svůj význam má jako proslulé místo lázeňské. — Srv. Verhaeghe, Das Seebad O. (O., 1872). Tšr.