Ottův slovník naučný/Orlík

Ottův slovník naučný
Orlik Emil	Orlík	Orlík Vavřinec

Údaje o textu
Titulek:	Orlík
Autor:	František Teplý, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 880. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Orlík
Související články ve Wikipedii: Orlík (hrad, okres Pelhřimov), Orlík nad Vltavou

Orlík i Vorlík: 1) O., ves v Čechách na lev. bř. Vltavy, hejtm. Písek, okr. Mirovice, fara Staré Sedlo; 33 d., 284 ob. č., 5 n. (1890), kostel P. Marie, 1tř. šk., pš., telegraf, 2 mlýny, žulové lomy a převoz na Vltavě. Fideikom. panství O. se Zvíkovem, Čimelicemi a Varvažovem má 17.539.5 ha půdy (z toho 11.509.28 ha lesů); zámek s kaplí Jména P. Marie, k němuž náleží veliký park, drží Karel kn. Schwarzenberg. Hrad O. povstal za Karla IV., jenž r. 1356 jej dal Jetřichovi, biskupu mindenskému a kancléři království Českého, r. 1360 Jetřichovi z Portic, r. 1369 Hyncíku Pluhoví z Rabšteina, kterýž směnil O. za hrad Boršengrýn se Sigmundem Hulerem, miláčkem a podkomořím krále Václava IV. Sigmundův bratr Ondřej prodal r. 1408 hrad Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína, v jehož rodě zůstal až do r. 1514, kdy jej koupil Krištof ze Švamberka. Poněvadž tento súčastnil se povstání, propadl (ač † 1620 v lednu) své jmění, a O. r. 1623 postoupen napřed Adamovi ze Šternberka, 13. list. t. r. Janu Oldřichu z Eggenberka, který r. 1624 připojil k němu i Zvíkov. Po rodu Eggenberků dědil roku 1719 Adam Fr. kníže ze Schwarzenberka, z jehož potomků Karel Filip založil druhou větev Schwarzenberků, řečených po sídle orlických. O. stal se tak střediskem nejen rozsáhlých panství, ale i oblíbeným útulkem knížecího rodu, jenž na jeho okrasu ničeho nelituje. Zde nar. se 30. říj. 1862 JUDr. Bedřich kníže ze Schwarzenberka, proslulý zastánce práv království Českého, odtud psal se známý Pavel Zahořanský »z Vorlíku« (r. 1600 nobilisován). Fr. Teplý. — 2) O., zříceniny hradu t., vých. od města Humpolce na vrchu t. j. (673 m vys.). Hrad vystavěli na ochranu města Humpolce buď Jan st. Trčka z Lípy a Lipnice, nebo syn jeho Zdeněk v l. 1496—1559. Po válce 30leté hrad opuštěn, poněvadž tehdejší majetníci jeho Solmsové přenesli sídlo své odtud do Heralce^{[red 1]}. Potom bydlili zde jen úředníci a v XVIII. stol. jen myslivec. Hrad, nebyv již opravován, rychle hynul. — 3) O., továrna na kaolinové a šamotové zboží v katastru obce Záluží t., v hejtm. a okr. plzeňském.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Herálce.