Ottův slovník naučný/Opatření prozatímní

Ottův slovník naučný
Opatovický průplav	Opatření prozatímní	Opatrný

Údaje o textu
Titulek:	Opatření prozatímní
Autor:	Ferdinand Heller mladší
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 787–788. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Opatření prozatímní dle exekučního řádu jsou prostředek určený k zajištění budoucí exekuce pro peněžitou pohledávku neb jiný exekuci vymožitelný nárok; zajištění takového jest třeba, když jest odůvodněna obava, že by dlužník zcizením neb zatajením neb jakýmkoliv jiným nakládáním svým jměním nebo předmětem, ku kterému se nárok věřitelův vztahuje, exekuci mohl zmařiti neb ji ztížiti. Exekuce pokládá se za znesnadněnou také tehdy, když by měla býti provedena v cizině. Aby se účelu tohoto, t. j. zajištění exekuce, mohlo dosíci, připouští exek. řád o. p. hned, jakmile svrchu zmíněná obava vzejde, bez ohledu na to, zdali již civilní pře o nárok, který má býti zajištěn, byla zahájena, zdali byla již skončena neb dokonce exekuční řízení již se počalo. Je-li však možno účelu toho dosíci již exekuci samou, o. p. nemají místa. Předmětem o. p-ch může býti movité a nemovité jmění neb i osoba zavázaného, avšak k zajištění exekuce pro peněžitou pohledávku mohou o. p. vztahovati se jen na movité jmění neb osobu zavázaného, nikoli však na jeho jmění nemovité.

Exek. řád připouští různé druhy o. p-ch a činí při tom rozdíl mezi zajištěním pohledávky peněžité a jiného nároku. K zajištění pohledávek peněžitých připouští uschování a správu movitého jmění dlužníkova, složení peněz k soudu, soudní zákaz zcizení neb zastavení movitého jmění a obstávku pohledávky neb jiného nároku dlužníkova na třetí osobu. O. p. k zajištění jiných nároků než peněžitých pohledávek vztahují se na předmět nároku samého. Jednotlivé druhy pak jsou: složení a správa movitých věcí, správa nemovitých statkův a práv k nim se vztahujících, pak zmocnění dané věřiteli, aby si věci odpůrce, které má a na které nárok činí, zatím zadržel. Dále připouští se zákaz dlužníkovi, aby věcí, o kterou jde, nenakládal, nebo příkaz k určitému nakládání věcí tou a zákaz zcizení neb zastavení nemovitosti, na kterou odpůrce činí nárok, kterýž musí býti v knize pozemkové poznamenán, dále pak soudní obstávka nároku dlužníkova proti třetí osobě na vydání určitých věcí, na které ohrožený činí sám nárok. Konečně pak připouští se jako o. p. určení zatímní výživy manželce a dětem od manžela, povolení odloučeného bydliště nebo příkaz k zatímnímu přijetí do společné domácnosti. O. p. k zajištění osoby odpůrce ohrožené strany jest zatčení a uvěznění. Prostředek tento jest však subsidiární a podmínkou jeho užití jest útěk dlužníka nebo podezření z něho a zároveň obava, že by spor neb exekuce útěkem tím byly zmařeny nebo ztíženy. Uvěznění to vykonává se buď zadržením ve veřejné místnosti pro vazby toho druhu určené na útraty žadatele neb na žádost podezřelého v jeho bytě neb jiné neveřejné místnosti na jeho útraty. – Podmínkou povolení všech o. p-ch jest průkaz nároku a nebezpečí, že by exekuce proň zmařena býti mohla. Průkaz nároku může býti nahrazen složením jistoty k soudu, ale nikoliv průkaz nebezpečí. Všechna o. p. povolují se jen na určitý čas a na útraty žadatelovy s výhradou nároku na náhradu jejich. Vedle toho ručí žadatel svému odpůrci za veškerou škodu, která mu o-mi p-mi zaviněním žadatele vzejde, a dokonce může mu i soud uložiti pokutu, když se objeví, že žádost jeho byla svévolnou. O. p. povolí soud buď po slyšení odpůrce žadatelova nebo bez něho. Nebyl-li odpůrce slyšen, může proti povolení o. p-ho podati do 14 dnův odpor. K odporu tomu ustanoví soud rok k ústnímu jednání, po jehož skončení rozhodne, zdali se usnesení povolovací potvrzuje, mění či zrušuje. V každém případě může však soud rozhodnutí své učiniti závislým na složení jistoty. Hlr.