Ottův slovník naučný/Olšany

Ottův slovník naučný
Olsztyn	Olšany	Olšava

Údaje o textu
Titulek:	Olšany
Autor:	Cyril Merhout, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 750. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Olšany
Související články ve Wikipedii: Olšanské hřbitovy, Olšany (Brandýsek), Olšany (Kluky), Olšany (okres Jihlava), Olšany (okres Klatovy), Olšany (okres Šumperk), Olšany (okres Vyškov), Olšany (Praha), Olšany (Studená), Olšany u Prostějova

Olšany i Volšany: 1) O., ves v Čechách, hejtm., okr. a pá. Čáslav, fara Kluky; 31 d., 183 ob. č. (1890), popl. dvůr. — 2) O., ves t., hejtm., okr. a pš. Litomyšl, fara Nové Hrady u Vys. Mýta; 31 d., 169 ob. č. (1890). — 3) O., ves t., hejtm. a okr. Slaný, fara Pchery, pš. Brandýsek; 54 d., 516 ob. č. (1890), 6tř. šk., kamenouhel. doly. — 4) O., ves t., hejtm. Strakonice, okr. Horažďovice, fara Kvašnovice; 36 d., 206 ob. č. (1890), kaple sv. Václava, pš., telegraf a žel. stanice na trati Cheb–Protivín; kamennictví. — 5) O., far. osada t., hejtm., okr. a pš. Žižkov; 23 d., 1044 ob. č. (I890) kostel Pozdvižení sv. Kříže založený r. 1719 od primátora Nového města Pražského Jana z Krausenburku, kaple sv. Rocha a Rosalie. Kolem hřbitova je mnoho závodů kamennických. — O. u Prahy přip. se poprvé jako statek kláštera sv. Ambrože v pol. XIV. stol.; v těch časích dle nařízení císaře Karla IV. z r. 1358 byly zřízeny všude v těchto místech vinice, z nichž největší při samých O-něch jmenovala se Syraňovská (dle Syraně, držitele Olšan). Když vzplanuly bouře husit., Pražané potáhli na se zdejší církevní zboží a darovali je r. 1421 Janovi z Žatce (řeč. Kantor), od něhož však záhy opět přešlo v ruce Pražanů, kteří je při definitivním rozhodnutí o zabaveném zboží r. 1429 ponechali Novému městu. To prodalo je měšť. Frant. Šilinkovi. R. 1437 cís. Sigmund daroval O. purkmistru Pavlu Dětřichovic. Kromě tohoto zboží byl zde jeden dvůr s tvrzi, který náležel ve XIV. stol. Štěpánu Pušovi, jehož vnučka vdala se za Kříže z Malešic a tak přešel na tohoto. R. 1457 Elška prodala toto zboží Janovi z Plané, místopísaři desk zem., ten r. 1460 Martinu z Tachova, týž r. 1461 Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Tehdy zde měl také vinici p. Hynek Krušina na Kumburce. Řada dlouhých sporů vedena tu byla v první pol. XV. věku o drobná zboží po Prokopovi z Olšan, Štěpánovi z Olšan atd. R. 1495 syn Kostkův prodal O. Jakubu koláři. V XVI. stol. držel O. Pavel střelec, jenž je ve při u zem. soudu prohrál a připadly Vilému z Hradešína (1546), od něhož je koupili Pražané; těm pak byl r. 1620 zdejší, od vojska vydrancovaný dvůr zabaven. R. 1662 Pražané koupili Libeň a připojili k ní O. Že O. nezanikly docela, tomu zabránily snad jediné hřbitovy, které tu byly ve stol. XVII. zřízeny. R. 1680 koupila obec starom. zahradu zdejší od Jak. Frant. z Paseky a zřídila tu hřbitov, jehož potřebovala pro umírající morem. Ten pak byl rozšiřován za morů r. 1713, 1714, 1771. Josef II. r. 1786 zrušil hřbitovy kol kostelů v Praze a rozkázal, aby zemřelí v Praze na pravém břehu Vltavy toliko v O-nech při kostele sv. Rocha byli pochováváni; při tom tak zv. hřbitov »Novoměstský« při kostele Povýšení sv. Kříže byl zrušen. Dále byl rozšířen hřbitov r. 1795 a r. 1831 a 1834 byla k rozšíření věnována pole kostela sv. Štěpána. R. 1839 vysvěcen byl IV. hřbitov. Pro choleru, vypuknuvší r. 1866, bylo opět nutno hřbitov rozšířiti a dovoleno tehdy pohřbívati zde i vojáky. C.Merhout.

6) O., far. ves na Moravě, hejtm. a okr. Dačice, pš. Lipolec; 66 d., 407 ob. č. (1890), kostel sv. Václava z r. 1787, 3tř. šk. a osada Jalovčí. Deskový statek drží Bedřich říš. sv. p. z Dalberku. O. připomínají se r. 1356. Na poč. XVII. stol. drželi je Bábkové z Mezeříčka, z nichž Jan Bedř. prodal je a Jeníkov Fabriciovi z Löwenburka r. 1644 a ten Hozlauerovi. Od r. 1709 měl je Ant. Fr. z Deblína, jenž prodal je r. 1721 k Dačicím. — 7) O., ves t., hejtm. Dačice, okr. Telč, fara a pš. St. Říše; 31 d., 169 ob. č., 2 n. (1890), myslivna. — 8) O., far. ves t. na ř. Blatné, hejtm. a okr. Prostějov; 195 d., 1033 ob. č. (1890), kostel sv. Jana Křt., 4tř. šk., četn. stanice, pš., rol. záložna, par. akc. mlékárna, výroba hospodář. strojů, par. pila a obchod dřívím. Ok. r. 1050 jakýsi Prostěj daroval chrámu sv. Petra v Olomouci svobodný statek v O-nech, který však po 3 letech sestře Prostějově, Svatavě, byl vrácen. Ok. r. 1180 vévoda Bedřich daroval ves tuto chrámu sv. Václava v Olomouci, biskup Dětleb ji však zaměnil jakémusi Zbraslavu za statky jeho u Mohelnice. R. 1373 Herš z Olšan prodal 9 zdejších lánů ženskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci, které však mezi l. 1554 až 1557 přešly v majetek opatství kláštera hradišťského (u Olomouce). Poslední opat tohoto kláštera, Pavel Ferdinand Václavík, koupil r. 1763 některé statky v O-něch. Z pozemků panských dvorů bývalých vznikly osady Karlov a Hablov (1788) a čásť vsi Olšan »Dvůr« zvaná. — 9) O. (Olleschau), ves t., hejtm. a okr. Šumperk, fara a pš. Ruda na Mor.; 66 d., 425 ob. č., 29 n. (1890), 1tř. šk., papírna, popl. dvůr Doubravice, samoty: Haltíře, na Horách a na Sklepě. — 10) O., ves t., hejtm. Vyškov, okr. Slavkov, fara Vážany, pš. Nový Rousinov; 71 d., 485 ob. č. (1890), drobové a kamenné lomy.