Ottův slovník naučný/Okoun

Ottův slovník naučný
Oko tygří	Okoun	Okounovité ryby

Údaje o textu
Titulek:	Okoun
Autor:	František Bayer
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Osmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1902. S. 703. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Okoun říční

Okoun říční (Perca fluviatilis L.) jest nejznámější naše ryba ostnoploutvá (ze skupiny Acanthopteri) a nejhojnější druh čeledi ryb okounovitých (Percidae). Všecky ryby této čeledi mají tělo v pravdě rybí, se stran smačklé, pokryté šupinami drsnými (ctenoidními), na víčku žaberním zoubky a trny, úplnou čáru postranní a kuželovité zuby v čelistech, v mezičelistí, na kosti radličné i na kostech patrových. Ploutve hřbetní jsou buď dvě, a pak bývá prvá — vždycky tvrdá — trochu delší druhé, nebo jest na hřbetě ploutev jediná, v prvé delší polovině tvrdá; břišní ploutve jsou na hrudi, pod prsními, mají vždy po 1 tvrdém a 4—5 měkkých paprscích a ocasní ploutev jest vykrojena. V čeleď tuto náleží nad 500 druhů ryb po většině mořských; k nejznámějším rodům náležejí: Labrax Cuv., Lates Cuv., Acerina Cuv. (v. Ježdík), Lucioperca Cuv. (v. Candát), Aspro Cuv. (drsek), Grystes Günth., Serranus Cuv. a konečně o., Perca Art. Všickni o-i mají šupiny neveliké, hlavu i na lících trochu šupinatou a toliko nahoře zcela lysou, čelo vyklenuté, praeoperculum zoubkované, operculum s jediným větším trnem nazad namířeným, ploutve hřbetní dvě, v řitní vždy jen 2 první paprsky tvrdé a v ústech zoubky veskrze drobné. Náš o. říční dorůstá délky průměrem 20—35 cm a má barvu nahoře nazelenalou, na hřbetě nejtmavší, s 5—9 příčnými pruhy temnějšími, na bocích zažloutlou, na břiše bělavou. První (tvrdá) ploutev hřbetní jest našedivělá, trochu do fialova a má na posledních paprscích černou skvrnu; druhá hřbetní ploutev jest zažloutlá, prsní jsou také žlutavé, ale poněkud načervenalé, kdežto břišní, řitní a někdy i dolejší čásť ocasní ploutve mají barvu červenou. O. říční žije ve sladkých vodách celé Evropy i severní Asie, ale nevyhýbá se ani vodě smíšené; jest velmi hojný ve všech našich vodách s čistou vodou, přebývá tu nejraději podél břehů, v tišinách, v jezerech po přednosti pod hladinou, a živí se rybkami i jinými drobnými vodními živočichy. O-i se trou z pravidla v dubnu a květnu; u nás přikázáno jich šetřiti od 1. břez. do 30. čna. Maso mají zejména větší o-i výborné. — Fossilní ryby okounovité náležejí útvaru třetihornímu; z eocénu známe r. Labrax a Lates, z oligocénu o-y Perca Beaumonti Ag. a P. angusta Ag., z miocénu r. Serranus a o-a P. lepidota Ag.; v hnědouhelném útvaru českém vyskýtá se Plectropoma (Perca) uraschista (Reuss). Br.

O. mořský, zool., v. Labrax.