Ottův slovník naučný/Ogarev

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ogarev
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1902. S. 664. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Nikolaj Platonovič Ogarjov

Ogarev (Огаревъ) Nikolaj Platonovič, básník ruský (* 1813 — † 1877), pocházeje z velmi bohaté šlechtické rodiny nabyl skvělého vychování domácího a navštěvoval též universitu moskevskou. Již tehdy přilnul těsně k Hercenovi a přátelství to potrvalo celý život, jenž jinak O-u přinesl mnoho trpkých zklamání a hořkostí, vyplývajících hlavně z nešťastného jeho sňatku s M. L. Miloslavskou. Pozbyv s ženou ohromného majetku, opustil r. 1856 Rusko, přimkl se ke kroužku Hercenovu a stanul v čele emigrace ruské. Tou dobou dostalo se mu dědictvím nového ohromného bohatství a prvním činem О-a bylo, že osvobodil své sedláky za velmi výhodných podmínek, ale obět s jeho strany vykořistěna byla různými živly na újmu lidu selského. Hercen mnohé kroky činil k radě О-a, jenž často unášen byl theoriemi velmi výstředními, jakož vůbec O. dovedl každého okouzliti svojí skromností a vírou ve zdar revolučního svého poslání. Ke konci života O. upadl v bídu a žil z pense, již mu vyplácel Hercen a pak jeho rodina. Hlavní význam jeho revoluční činnosti spočíval v osobním vlivu na přátele, kteří bezděčně unášeni byli »ogarevským kultem«. Tiskem vydal málo. Přes to neveliká knížka básní (Moskva, 1856, 1859, 1863 a Londýn, 1858), jež po něm zůstala, pojišťuje mu čestné místo v rus. literatuře jako básníku čistě reflexivnímu, vládnoucímu hudebním veršem. Srv. Hercen, Byloje i dumy; T. Passek, Iz daljnych lět. Tučkova-Ogareva, Vospominanija (»Rus. Starina«, 1890).