Ottův slovník naučný/Odra

Ottův slovník naučný
Odpuzování	Odra	Odřad

Údaje o textu
Titulek:	Odra
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 640–641. Dostupné online. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Odra

Odra: 1) O. (lat. Viadrus, Odagra, něm. Oder), veliká řeka středoevropská, vzniká na sev. svahu lesnatých hor Oderských (626 m) v sev. Moravě, teče sprvu k sev.-vých., potom sleduje sklon vrstevní k jihových., pod Odrami ve výši 250 m v pravém úhlu uhýbá se k sev.-vých. a teče pak v úzkém údolí po rozhraní vrstevního směru Sudetského a Karpatského, od ústí Opavy (209 m) tvoří hranici proti Prusku a pod Bohumínem při stoku s Olšavou (191 m) opouští úplně půdu rakouskou a nastupuje směr sev.-záp. rovnoběžný se Sudetami, tvoříc podélnou osu slezské nížiny. Týž směr mají pravé její přítoky Ostravice a Olšava, pramenící v záp. Bezkydách, levý přítok Opava sleduje vrstevní sklon Sudetský. Od ústí Opavy O. protéká lučinatým údolím, 2—10 km širokým, provázena tůněmi stojaté vody, u Kozlu (170 m) přijímá s prava Klodnici, u Chrapkovic (Krappitz, 160 m) levý přítok Osoblahu, pod Opolí (148 m) s prava Malou Pěnu (Malapane), dále nad Břehem (130 m) levý přítok Kladskou Nisu, pravou Stobravu (Stober), u Vratislavi (114 m) s leva Olavu, Slezu (Lohe) a Bystřici, s prava Vidavu (Weide). Od ústí Katzbachu proráží k sev. Kočičími Horami (Katzengebirge) jihových. výběžkem Dolnolužické pahorkatiny a vstupuje pak v střední tok svůj, do oblasti velikých údolí, jejichž směru podléhajíc jeví úchylky k záp. a vymílá k sev. neznačné výšiny mezi údolími se táhnoucí. Horní veliké údolí přivádí s prava silný přítok Barycz nad Hlohovem (71 m), O. sama teče k záp. až k Nové Soli (61 m), tu obrací se k sev. a v nížině Berlínsko-Varšavské přijímá s prava Obřici, pod Krosnem (Crossen, 39 m) největší svůj sudetský přítok Bobr, dále Nisu Zhořeleckou a od Příbřehu (Przybrzeg, Fürstenberg) proráží k sev. prahem Frankfurtsko-Poznaňským, u Kostřína (Küstrin, 12 m) pojí se se stejně silnou Vartou, přitékající údolím Toruňsko-Eberswaldským, a protéká k sev.-záp. 56 km dlouhým a 12—30 km šir., dříve močálovitým, nyní většinou odvodněným »Oderbruchem«. Od Hohensaathen (3 m) proráží širokým údolím pobaltickou jezernatou plání, nad Gartzem dělí se ve dvě hlavní ramena spojená mezi sebou množstvím přítoků; vých. rameno Veliká Reglice (Zollstrom) vlévá se do Dammského jez. záp. Starého Dammu, kde pojí se s vodami Plony odvodňující jezera Plońské a Madü v jihových. Pomořansku, záp. vlastní O. vysílá několik odboček (Malá Reglice, Parnice a Dunčice) do téhož jezera a konečně pod Štětínem vylévá se třemi proudy u Pappenwasser a tímto do Štětínského čili Pomořanského límánu (haffu), který spojen jest třemi průlivy, Pěnou (Peene), Svinou (Swine) a Divenovem (Diewenow), mezi pevninou a ostrovy Volyní a Uznojmem s mořem Baltickým. Štětínský límán jest pod hladinou mořskou skleslý dolní tok řeky, jenž trojramenou deltou v moře se vyléval. Do Pappenwasseru vlévá se od vých. s pláně východopomořanské Ihna a Guben, do límánu ze záp. Pomořan Ukra a s pláně Meklenburské Pěna.

Počítá-li se úvodí Odry jen k ústí hlavního ramene do Pappenwasseru, má 118.611^.2 km², se Štětínským límánem a jeho ostatním úvodím má 124.071 km². Politicky úvodí Odry náleží z největší části Německu (78^.93%), v Rakousku má 6^.01% a v Rusku 15^.06% svého rozsahu. Délka její obnáší 861 km (95 km v Rakousku, 430 km ve Slezsku, 236 km v Braniborsku a 100 km v Pomořanech). Z přítoků má mohutná Varta úvodí 53.710 km² (760 km dl.), Bobr 5938 km² (268 km dl.), Barycz 5526 km² (138 km dl.), Kladská Nisa 4534 km² (196 km dl.), Zhořelecká Nisa 4232 km² (256 km dl.), Katzbach 2251^.5 km² (89 km dl.), Opava 2081^.5 km² (131 km dl.), Malá Pěna 2037^.4 km² (131 km dl.), Bystřice 1786^.1 km² (110^.2 km dl.), Vidava 1759^.7 km² (1100 km dl.), Olšava 1124^.2 km² (99 km dl.) atd. V Rakousku má úvodí Odry dohromady 7031 km² , a to: horní O. až ke stoku s Opavou 1647 km², Opava 1835 km², Osoblaha 267 km², Ostravice 716 km², Olšava 873 km² . Kladská Nisa 814 km², Zhořelecká Nisa (v Čechách) 685 km² a Bobr 22 km². Největší část (75^.9%) úvodí celého jest nížinou, vysočina obmezuje se jen na jižní hranice jeho, jež tu všude jest přesně vytčena, v středním toku i na jezerní pláni dosti nejistá. Široká jest O. u Ratiboře 30 m, u Opole 78 m, u Břehu 132 m, u Vratislavi 196 m, u Kostřína po stoku s Vartou 250 m. Hluboká u Ratiboře 0^.50 m, 0^.90 m u Hlohova, odtud až do Schwedtu 1 m, u Štětína 5^.5 m a ve Svině 8 m. Spád řečiště jest průměrně 0^.74‰. od pramene k ústí Olšavy 4^.44‰, nad Břehem 0^.4‰, v »Oderbruchu« 0^.17‰ a odtud až k ústí do Pappenwasseru (0^.07 m n. m.) 0^.03‰. Vody přináší O. za vteřinu do moře průměrně asi 570 m³. Periodické rozdíly výše vody v Odře jsou velmi značné; nejnižší stav vody jest obyčejně v září a říjnu, nejvyšší po jarním tání v březnu a dubnu. Vedle pravidelné veliké vody jarní způsobují lijáky v nejvyšší oblasti úvodí Odry často zhoubné povodně letní, jež zejména ve Slezsku, někdy však i ve středním a dolním toku působí veliké zpousty. Pokusy zabrániti pustošícím záplavám a splavniti Odru datují se již ze středověku, byly však vždy rázu a významu jen místního; systematicky pracováno poprvé za vlády Bedřicha II.; aby povodně byly obmezeny, zvětšen spád řečiště probouráním jezův a zkrácením toku od Ratiboře do Schwedtu o 130 km, založen kanál v »Oderbruchu« Nová O. nazvaný, nyní vlastní řečiště, neboť Stará O. r. 1832 zahrazena a slouží jen za shromáždiště vod z vysušeného močálu. Od r. 1848 vodní družstva pečují o zřízení vodních staveb k obmezení povodní. V »Oderbruchu« vysušeno 654 km², na Vartě 351 km² a na Obře 393 km². Mlynářství, kvetoucí ve středověku na úkor úrodnosti krajiny a kommunikace, obmezeno na Břeh, Opolí a Vratislav; rybářství kvete zejména v dolním toku. — Plavba, jež v XIII. stol. již byla provozována, oživla teprve v XIX. stol. po zrušení jezův a opravení regulačních prací starších. Na vodní stavby vynaloženo státem v l. 1816—94 na Odře samé 56^.5 mill. marků, v celém úvodí 81^.3 mill. marků. Nyní plují lodi o nákladu 500 t až do Vratislavi, o 200 t až ke Kozlu, novou úpravou má se nosnost zvětšili na 800 t. Splavnost Odry počíná se u Ratiboře, jest tedy sama splavna v délce 716 km, v úvodí její celkem 1544 km, z nichž uměle usplavněno 1316 km; průplavy mají délku 164 km (Odersko-Sprevský s odbočkou průplavem Bedřicha Viléma [Friedrich-Wilhelmskanal], Finovský průplav spojující Odru s Havolou). Pro střední mořské lodi jest O. splavna až k Štětínu, pro příliš veliké lodi jest Swinemünde překládací stanicí. Dopravní ruch v přístavě vratislavském vykazoval r. 1894: proti proudu 1001 plavbu parníků a 8096 jiných lodí, po proudu 980 plaveb parníkův a 10.170 jiných lodí; proti proudu dopraveno 333 436 t, po proudu 1,278.549 t; parníky pro osobní dopravu vykazují při 4102 plavbách 301.357 osob. Vorů proplulo 672. Po proudu dopravováno zejména uhlí (1,001.020 t), výrobky cukrovarnické (91.525 t), obilí (29.410 t), mlynářské výrobky (28.204 t), kovy (29.771 t), cement a vápno (13.763 t); proti proudu kámen a cihly (31.567 t), železo (29.134 t), rudy železné (57.036 t), petrolej (36.652 t), hnojiva (52.926 t) atd. Z měst při Odře sluší jmenovati Ratiboř, Kozel, Opolí, Břeh, Olavu, Vratislav, Hlohov, Novou Sůl, Krosno, Frankfurt n. O., Kostřín, Schwedt a Štětín. Jako důležitá strategická čára byla O. opatřena mnoha pevnostmi, z nichž dosud zachovány Hlohov, Kostřín a Swinemünde. — Srv. Becker, Zur Kenntniss d. Oder und ihres Flächengebietes (Berlín, 1868); Gras, Die Oderregulierung (Vratislav, 1884); Führer auf den deutschen Schiffahrtstrassen, 2. díl (Berlín, 1893); Löschmann, Beiträge zur Hydrographie d. oberen Oder (Vrat., 1892); Leonhard R., Der Stromlauf der mittleren Oder (t., 1893); Der Oderstrom, sein Stromgebiet und seine wichtigsten Nebenflüsse. Eine hydrographische, wasserwirtschaftliche und wasserrechtliche Darstellung. Auf Grund des allerhöchsten Erlasses vom 28. Febr. 1892 herausgegeben vom Bureau des Ausschusses zur Untersuchung der Wasserverhältnisse in den der Überschwemmungsgefahr besonders ausgesetzten Flussgebieten (Berl., 1896, 3 sv. velké 8⁰, zvláštní svazek diagrammův a tabulek, foliový atlas o 36 listech); Übersichtskarte der Oder, 1:100.000 (Vrat., 1883—85, 12 listů); Platt, Stromkarte d. Oder von Breslau bis zu den Mündungen, 1:100.000 (Magdeburk, 1896).

2) O., chorvatská říčka, povstávající z potoků Kožnica, Lomnice a Buna, tvořící rákosové bažiny za Velkou Goricí u Záhřeba. Protéká v Chorvatsku pověstným Turopoljem směrem jihovýchodním turopoljským Lugem (lesem) a vlévá se jako levý přítok do Kupy nad městem Siskem u vesnice Odry.