Ottův slovník naučný/Obligátní

Ottův slovník naučný
Obligační právo	Obligátní	Obligatorní

Údaje o textu
Titulek:	Obligátní
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 551. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Obligátní (lat., ital. obbligato, nezbytně, závazně) slovou v hudbě průvodové hlasy koncertantně vedené, které tedy nelze vynechati, poněvadž jim přidělen byl hlavní nápěv nebo hlavní průvod. Značí to zejména hlas nástrojový, koncertující zároveň s hlasem zpěvným, byť i tento měl vždy vrch. Zvláště ve stol. XVII. a XVIII. komponovány hojně skladby pro solový hlas s průvodem varhan nebo piana, také orchestru, a s o-m nástrojem zároveň koncertujícím, jako flétnou, houslemi atd. Ve skladbách koncertních jest obyčejně jeden hlas neb nástroj o., není-li skladba zároveň pro několik hlasů; ve skladbách komorních a polyfonně pracovaných jsou všecky hlasy o.