Ottův slovník naučný/Obleženost

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Obleženost
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 550–551. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související: Ottův slovník naučný/Obléhání

Obleženost je v pevnostech, vůbec v místech opevněných válečný stav, kde veškeré občanstvo nuceno říditi se dle rozkazů velitele té které pevnosti, po případě i podléhá, co se týče provinění proti ozbrojené moci, soudům vojenským, válečným, náhlým. Sem též náleží právo velitelovo vypověděti z pevnosti všecky občany nespolehlivé, bouřlivé a i ty jinak nezávadné, kteří nemají prostředků, aby se zásobili potravinami na ustanovenou dobu, po kterou by obléhání potrvati mohlo. Stojí-li nepřítel již před pevností, bývá zakázáno vše, co by mohlo sloužiti na dorozumívání obyvatel s oblehateli, na př. zvonění na věžích, vztyčování praporů, v noci osvětlování oken a pod. FM.

O. čili stav obležení (fr. état de siège, něm. Belagerungszustand, Belagerungsstand, rus. осадное положение) jest instituce některých moderních států, dle níž za jistých okolností veškera veřejná správa odevzdána jest vojenským úřadům, opatřeným mimořádně velikou mocí. Prvotně zaváděna byla o. v místech skutečně vojskem obsazených, později však rozšířena tato instituce i na jiné mimořádné okolnosti v době míru. Ponejprv chopila se prostředku onoho Francie, kdež vydán v té příčině zákon z 8. čce 1791. Stav obležení prohlášen pak ve Francii za Karla X. dne 28. čce 1830, dále r. 1848 a jmenovitě r. 1871, v Německu v l. 1848—1849, 1870—1871. Nový zákon francouzský o o-i jest ze dne 3. dub. 1878. V Rakousku není zvláštního všeobecného zákona, kterým by se stanovily podmínky, za nichž stav obležení v době míru může býti prohlášen. Ve faktickém stavu obležení byla r. 1878 Bosna, okkupovaná od vojska rakouského. V Německu nazývá se o. také stavem válečným (Kriegszustand). Ani tam nebyl vydán v té příčině všeobecný zákon říšský. Vodítkem jsou však zásady obsažené v pruském zákoně ze 4. čna 1851 o stavu obležení. Naproti uvedenému opatření vojenského stavu obležení čili veliké o-i zná rakouské právo občanský čili malý stav obležení, zvaný u nás výjimečným stavem (v. t.), který může býti prohlášen na základě zák. ze dne 5. květ. 1869 č. 66 ř. z. Za stavu výjimečného suspendují se dočasně a místně některá práva garantovaná státními základními zákony, dále se zrušuje řádné řízení trestní a zavádějí se výjimečná opatření, sesilující moc policejní. Podobným opatřením výjimečným jest v Rakousku stanné právo (srv. Náhlý soud).