Ottův slovník naučný/Obchod

Ottův slovník naučný
Obhradbí	Obchod	Obchodní a živnostenské komory

Údaje o textu
Titulek:	Obchod
Autor:	Karel Hermann-Otavský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 540–541. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Obchod

Obchod s hlediska práva obchodního jest vůbec jednání, které pro zvláštní svou povahu spekulativní podléhá též zvláštní, od obecných zásad právních odchylné právní úpravě. Pojem o-u a podobně též obor obchodního práva, jakožto souhrnu zvláštních norem, poměry obchodní upravujících, nelze vymeziti absolutně. V nejužším smysle, vyhovujícím jen nízkému stupni hospodářského života, rozumí se o-em výdělková, t. j. k docílení zisku bezprostředně směřující výměna movitých věcí ve formě nezměněné; při vyšším již stupni života výrobního moment nezměněnosti formy odpadá. Základními formami výměny této jsou jednak výměnné výdělkové jednání opatřovací (úplatné opatření věcí s úmyslem zciziti je za cenu vyšší, spekulace na vzestup ceny), jednak výměnné jednání zcizovací (zcizení za vyšší cenu s úmyslem, opatřiti si věci k dodání určené za cenu nižší, spekulace na sestup ceny). K těmto případům t. zv. o-u vlastního (pravého) přistupují pak ještě další činnosti, zhusta označované jako o. »nevlastní«, jež jsou k výdělkové výměně v poměru činností pomocných, směřujíce k jejímu zprostředkování v nejširším smysle; sem spadá zejména vyhledávání a příprava příležitosti k výměnám, provádění jich za osoby jiné, realisace jich a zabezpečení hospodářského jejich výsledku (tak např. činnost zprostředkovatelů, obchodních agentů, kommissionářů, speditérů, povozníků, pojišťovatelů, skladištníkův a j.). V dalším postupu nabývají některé z těchto, původně jen pomocných, činností, jako na př. assekurace, doprava a j., i samostatného rázu činností obchodních, vyznačujíce se – i nezávisle na pomocném vztahu k jiným jednáním obchodním – povahou ryze spekulativní. Nejnovější rozvoj života právního (srovnati jest tu zvláště nový obch. zákon pro říši Německou z r. 1897 §§ 2 a 5) rozšiřuje pojem o-u i ještě přes tyto meze, zahrnuje sem zejména i činnosti, jež o sobě ani nemusí míti ráz spekulativní, avšak provádějí se způsobem obchodnímu životu vlastním (tu mluví se pak o t. zv. formalisaci pojmu o-u).

V příčině ohraničení soukromého práva obchodního oproti právu občanskému lišiti lze celkem trojí zákonodárnou soustavu: 1. systém ryze subjektivní, jenž obmezuje obor působnosti zvláštních obchodně-právních norem na vztahy osob určitě kvalifikovaných: obchodníků č. kupců; 2. systém ryze objektivní, dle kterého jsou v tom směru rozhodnými výhradně určité vztahy objektivní bez ohledu ke kvalifikaci osob súčastněných, tak na př. obsah nebo předmět těch kterých jednání; 3. systém smíšený, kombinující hlediska obě. Naše rakouské právo obchodní, spočívající na obchodním zák. z r. 1862, zaujímá stanovisko soustavy smíšené, určujíc obor použití zvláštních obchodně právních norem jednak vztahy objektivními (jednání, jež jsou za všech okolností »o-y«: »o. t. zv. absolutní, čl. 271 obch. z.), jednak vztahy subjektivními, totiž způsobem provozování určitých jednání (»po živnostensku«), resp. vlastností osob jednajících, jako obchodníků č. kupců (o-y t. zv. relativní, čl. 272, 373). Systém ryze objektivní volen v moderních zákonodárstvích jen velmi skrovnou měrou, naproti tomu systém ryze subjektivní jest jednak historickým útvarem samostatného obchodního práva jako zvláštního práva stavu kupeckého, jednak pak nabývá i v nejnovějším rozvoji právním půdy (tendenci touto vyznačuje se zejména i nový obch. zák. pro říši Německou).

O. po rozumu positivního zákonodárství rakouského jest jednání právní, spadající pod případy vytčené ve čl. 271–273 obch. zák., anebo jevící se buď jakožto jednání t. zv. bursovní dle zák. z 1. dub. 1875 č. 67 ř. z., buď jakožto jednání skladištní dle zák. z 28. dub. 1889 č. 64. Prakticky zvláště důležitým důsledkem vlastnosti určitého právního jednání jakožto obchodu jest, že použiti jest při něm v příčině obou kontrahentů zvláštních předpisů čtvrté knihy obch. zák. (pokud z nich samých opak se nepodává) i tenkráte, když jednání jest o-em třebas i jen na straně jednoho z nich. (Podrobný výklad o o-ech i obchodnících s hlediska právního podává dv. r. prof. Dr. Ant. ryt. Randa v soustavném spise: Soukromé obch. právo rak. (1. seš.). Hmn.