Ottův slovník naučný/Notové písmo
Ottův slovník naučný | ||
Nototrema | Notové písmo | Notový klíč |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Notové písmo |
Autor: | Josef Boleška |
Zdroj: | Ottův slovník naučný: Osmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1902. S. 443–445. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Notové písmo. Není pochyby, že již s prvními plody hudební fantasie u národů starověkých vznikala snaha zachovat je písmem. První pokusy dály se pochopitelně písmem literním, jakmile toto ustálením spisovné řeči tak dalece bylo vyvinuto, že ho bylo používáno k zachování děl básnické fantasie. Jmenovitě měla hudba starořecká již v době Perikleově do podrobností provedené hudební písmo, zbudované na základě liter alfabetických, jak o tom svědčí četné učené traktáty druhdy ceny ryze theoretické, které v novější době teprve po archaeologických nálezech řeckých památek hudebních, do kamene vtesaných nebo do papyru veškrábaných, vrhly náležité světlo na způsob praktického opotřebování návodů v nich podávaných. Zničením řecké kultury v dobách stěhování národův a posléze dobytím Alexandrie Araby (641) pozbylo řecké hudební písmo všeho vlivu na další vývoj, o čemž svědčí nejlépe doznání učeného biskupa Isidora Sevillského († 636), který písemné znázornění melodií pokládal za nemožnost přes to, že v latinském spise Boéthiově († 524) obsaženo je zevrubné vylíčení starořecké theorie hudební. První pokus o osamostatnění hudebního písma, o notaci v užším slova smyslu na podkladě zvláštních značek (nota romana), shledáváme v písmě neumovém, jehož existenci listinnými důkazy podařilo se prokázati jen od VIII. stol., ač důmněnka pravděpodobnosti notaci rituáln. zpěvů katolické církve klade ještě před Řehoře Vel. (VI. stol.). Ovšem bylo písmo neumové (v. Neumy) ve své nápadné podobnosti s tvary nynějšího těsnopisu ne upevněním hudebního obsahu, nýbrž spíše prostředkem k podpoře paměti pro zpěváky, kteří melodie měli vštípeny a grafickým způsobem pouze jich klesání a padání viděli znázorněno. Prvotní neurčitost neum co do výšky odpadala jednak spojováním jich s písmeny, pak kladením jich na linie, ve kterémž směru Guido z Arezza (kol. r. 1025) stanovením systému řádkového učinil poslední krok zdokonalovací. Již v X. stol. vyvinulo se nové písmo na základě literek latinské abecedy pro sedm stupňů diatonického zvukořadu: A B C D E F G (jež odpovídalo našemu c d e f g a h). Západoevropští mniši podložili mu záhy nový význam tím, že přizpůsobili je dle starořeckého systému měkké stupnici, čímž prvotní kroky půltónové C—D a G—A připadly na B—C a E—F a B mělo význam našeho H. Tento system, po domnělém svém původci Odonu z Clugny († 942) zvaný »odonským«, proveden byl ve dvou oktávách a splynutím jeho s osnovou Guidonovou, t. j. vespolným sloučením notace písmenkové, literní a liniové, byl dán bezpečný základ k dalšímu vývoji n-ho p-ma. Jednostraná notace písmenková udržovala se pouze u instrumentalistů, u pěvců vyšla z užíváni naprosto a pouze theoretikové přidržují se jí, znázorňujíce takto akustické poměry a pod. Ve XII. stol. doznalo n. p. znamenitého zdokonalení tím, že za notu chorální (v. t.) zavedena byla mensurní (v. Mensurní hudba), která byla schopna vyjádřiti nejen výšku jednotlivých tónův, ale i časoměrné jejich trvání. V XVI. stol. konečně zavedeny byly taktové čáry a tím v podstatných částech svých došla snaha několika století po n-m p-mě co možno nejnázornějším svého cíle. Další nenáhlý vývoj týkal se již jen zjednodušení, změny forem jednotlivých znamének a menších jednotlivostí. Pro úplnost buď tu uvedeno, že prastarý způsob prováděti notaci vedle písmen též číslicemi, udávajícími hmat na nástrojích, oživl vedle mensurního písma v XV. stol. a udržoval se do XVIII. stol. v t. zv. tabulaturách.
Základem dnešního n-ho p-ma jest osnova pětiřádková, která klíčem (v. Klíč v hudbě) nabývá různé hodnoty výškové. Výška jednotlivých linií a mezer mezi nimi označuje se dosud odonským způsobem literním (pro diatonickou tvrdou stupnici C D E F G A H), který jen v územích románských zatlačen je solmisačními slabikami (Ut [Do] Re Mi Fa Sol La Si). Chrómatické výplně půltónové označují se posůvkami nebo odrážkami (v. Chrómatika): ♯, ♭, 𝄪, ♭, ♭♭, ♮, ♮♮. S počátku řádku za klíčem udáno je před znamenání tóniny, potom takt. Rhythmickou hodnotu značek notových okazuje v mezích taktových čar jejich forma, jež různí se co do hlavičky, po případě ocásku (lat. cauda) a křidélka. Nejhustěji užívá se nyní noty celé (4/4), půlové , čtvrťové , osminové (při větší skupině používá se místo křidélka trámků: ), šestnáctinové (), dvaatřicetinové (), čtyřiašedesátinové (). Zřídka užívá se noty dvojtaktové (lat. brevis) a stoosmadvacetinovéPřidána-li je k notě tečka, prodlužuje se její platnost o polovinu, na př.
- = + = .
Má-li nota vyšší platnosti rozdělena býti nikoli v sudý počet not platnosti nižší, nýbrž v lichý počet tří neb pěti not, mluvíme o triole, kvintole nebo pod. a označujeme takto:
- = , =
Hlavičky kladou se střídavě na linie a na mezery (případné ocásky běží dolů neb nahoru dle toho, nalézá-li se hlavička nad střední linií nebo pod ní, ovšem pouze v notaci jednohlasé skladby, kdežto ve dvouhlasé běží ocásky vyššího hlasu napořád nahoru, nižšího napořád dolů); přes rozsah liniové osnovy děje se uměšťování hlaviček na liniích (a v mezerách) pomocných, přes hlavičky (neb nad nimi a pod nimi) krátce připisovaných. Vezmeme-li za základ rozsah průměrného klavíru o sedmi oktávách a přidržíme-li se způsobu od X. stol. již obvyklého, dle něhož abecední pojmenování jednotlivých tónů v každé oktávě dochází speciálního odlišováni tím, že pro malou oktávu volí se malá písmena, pro jednou, dvakrát a více čárkovanou opatřená číslicemi (a¹, a² atd.), pro velkou oktávu pak velká písmena, opatřená rovněž číslicemi pro oktávy hlubší (contra a subcontra na př. ₁A, ₂A), bude notace diatonické škály C-dur (odpovídající bílým klávesům) jeviti se v klíči F & G takto:
O dějinách n-ho p-ma napsal cenné pojednání Riemann, Studien zur Geschichte der Notenschrift (1887) a Notenschrift und Notendruck (1896). ♭
- Stránky používající rozšíření Score
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/=název kořenové stránky
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/=název podstránky
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/DALŠÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/PŘEDCHOZÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TOP/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/ vyplněný
- Monitoring:Wikidata:TITUL není
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/=název podstránky
- Josef Boleška
- Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku neobsahující kategorii autora
- Monitoring:Kramerius/nkp
- Licence:PD old 70
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/PD old 70
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/=odkaz Autor s textem (stejné)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/EDICE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE-PAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/INDEX/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ISBN/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/JINÉ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ONLINE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ORIGINAL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PODTITULEK/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK-IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/SOUVISEJÍCÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/VYDÁNO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-DALŠÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-HESLO/ prázdný
- Monitoring:Textinfo/WIKISLOVNÍK-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ZDROJ/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo @ 301241-260558
- Monitoring:Forma/1/proza
- Monitoring:Heslo/2/
- Hudba v Ottově slovníku naučném