Ottův slovník naučný/Neprobylice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Neprobylice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 205. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Neprobylice(Podbořany)
Neprobylice

Neprobylice: 1) N. (Neprowitz), ves v Čechách, hejtm. a okr. Podbořany, fara a pš. Kněžice; 22 d., 140 ob. n. (1890), popl. dvůr. N. bývaly samostatné zboží s tvrzí, jež obé v XVI. stol. spojeno s Oploty. Poprvé připomínají se r. 1245, kdy je koupil staroměstský rychtář pražský od krále Václava a od jakéhosi Vlčka z Neprobylic. — 2) N., kdysi také Hrádek, ves t., hejtm. a okr. Slané, fara Kvílice, pš. Třebíz; 37 d., 198 obyv. č. (1890), fil. kostel sv. Ducha (ve XIV. století far.), dvě cihelny a na místě býv. tvrze nyní popl. dvůr hr. Martinice. N. býv. zvláštní statek s tvrzí, na níž seděla a po níž se psala v 2. pol. XV. a poč. XVI. stol. vladycká rodina Neprobylických z Neprobylic. Okolo r. 1587 držel N. Václav Pětipeský z Chýš, jehož nástupcům po bitvě bělohorské vzaty v plen (1623) a r. 1638 prodány Jarosl. Bořitovi z Martinic. Kostel stával blíže dvora a byl r. 1741 pobořen až na zvonici, v níž dosud jsou 3 zvony.