| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Nebraska |
| Autor: |
neuveden |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný: Osmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1902. S. 21. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD anon 70 |
Nebraska, úř. zkratek Neb., stát Spojených Obcí sev.-amer., rozkládá se mezi 40° až 43° sev. š. a 95° 21′ — 104° z. d. v ploše 200.740 km² a hraničí se státy Již. Dakotou, lowou, Missourim, Kansasem, Coloradem a Wyomingem. Území N-ky náleží oblasti prérií, na záp. vysoká, suchá, travnatá step svažuje se k vých. a stává se úrodnější, týmže směrem tekou řeky Niobrara, Nebraska (Platte) a Republican, ústící se do Missouri, jenž jest vých. hranicí státu. Sev.-záp. čásť území prostupují solné, skalnaté pouště, zv. angl. Bad lands, franc. Mauvaises terres. Geologicky náleží největší část povrchu kaenozoiku, jen jihových. zaujímá formace křídová; hnědouhelná a lignitová ložiska nejsou valné ceny. Do r. 1866 les, většinou listnatý, zaujímal jen 5—6% plochy, od té doby prováděno ve velkém rozsahu zalesňování a zakládání ovocných sadů. Střední průměrná teplota roku v Omaze (340 m) 9.4° C (leden — 7.7° C, červenec 24.2° C), ve Fort Kearny (720 m) 8.6° C (leden 6.7° C, čnec 23.9° C). Roční průměr srážek 76 cm, nejvíce prší od květ. do čce. Sucho a bouře bývají na záp. často. Zvířena ssavců dříve velmi hojná v posledních desítiletích z velké části vyhubena. V červnu 1900 měla N. 1,068.901 ob. (r. 1880 452.402 ob. a r. 1860 pouze 28.841), z nich bylo 202.542 rodem cizozemců, 8913 černochů a mulatů, 414 Číňanů, 2893 civilisovaných Indiánův; divokých Indiánův žilo r. 1894 na 515 km² 3835 duší. Ze 338.000 dětí školou povinných chodilo 260.336 do škol veřejných, na nichž působilo 2133 učitelů a 9354 učitelek. R. 1895 navštěvovalo 171.859 dětí školy primární, 9288 školy vyšší a 2831 studujících 10 kollejí; universita v Lincolnu měla r. 1899—1900 2205 posluchačův. Časopisů vychází v N-sce 624. Hl. zaměstnáním ob. jest zemědělství a chov dobytka; 113.608 farm r. 1890 mělo ceny 511,799.810 dollarů. R. 1896 ze 133.650 km² plodné půdy bylo vzděláno 73.272 km². R. 1896 produkováno 105 mill. hl kukuřice, 12 mill. hl ovsa, 7 mill. hl pšenice, 3.3 míll. t sena, po 1 mill. hl žita a ječmene a 4 mill, hl bramborů. Sadařství jest značné. Pěstování cukrovky se vzmáhá, r. 1896 vyrobeno 6.4 mill. liber cukru. Z pohanky vyrábí se ve 2 továrnách cichorie. R. 1896 bylo 1,596.666 kusů hověz. dobytka, 711.011 koní a mulů, 192.621 ovcí a 1,289.726 prasat. N. zásobuje veliké jatky v Omaze a Nebraska City, mimo to vyváží dobytek i do Kansas City a Chicaga. Z minerálií vytěženo r. 1895 zlata za 35.000 doll., uhlí v l. 1887 až 1893 7838 t, vápna v l. 1890—1895 za 736.552 doll., hrnčířské hlíny v l. 1894—1895 za 734.325 doll. R. 1895 bylo 3014 závodů průmyslových s kapitálem 40,853.215 doll., zaměstnávajících 23.876 dělníků; vyrobeno za 98,938.055 doll. zboží. Významné je mlynářství, řeznictví, hrnčířství, výroba barev; knihtiskařství a sedlářství. Síť železniční měla r. 1895 délku 8952 km, nejdůležitější trati jsou Union-Pacific, Burlington a Missouri River; 6 elektrických drah má délku 195 km. N. dělí se v 90 hrabství, hl. m. jest Lincoln, největší však Omaha. Dle ústavy z r. 1875 volí se guvernér a nejvyšší úředníci na dvě léta, pět přísedících vrchního soudu na 6 let, zákonodárnou moc vykonává 34člený senát a 100člená komora repraesentantů. Do Washingtonu posílá N. 2 senátory a 6 repraesentantův a má při volbě praesidenta 8 hlasův. N. jest částí území Louisiany, jež r. 1801 zakoupeno od Francouzů; r. 1854 zákonem Kansas-Nebraska Bill stala se territoriem, od něhož r. 1861 odděleny části Již. Dakoty a Colorada. R. 1867 přijata jako 37. stát do Unie a r. 1875 dostala novou ústavu. — Srv. Aughey, Sketches of the physical geography and of geology of N. (Omaha, 1880); True, History and civil government of N. (Fremont, 1892).
PD anon 70