Ottův slovník naučný/Nastojte

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Nastojte
Autor: Karel Kadlec
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. s. 1060. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Nastojte aneb pomagajte volávali naši předkové a vůbec Slované, dopouštěl-li se někdo proti nim trestného činu, jmenovitě násilí anebo v noční době krádeže. Pokřik tento čili úp (úpění, úpěti na súsědy, přiúpěti súsědy, srv. Řád práva zemského), vapaj (= úp, sr. zákon Vinodolský; vapiti = úpěti, ve statutě Polickém), klič (v zák. Vinodolském; klicati, tamtéž), okrzyk (clamor, v právu polském) měl za účel svolati na pomoc a ke svědectví sousedy. Sousedé měli původně povinnost úpění uposlechnouti a, komu se ubližovalo, přispěti. V zemích českých trvala ta povinnost pouze do konce XII. stol. Bylať zrušena § 25. práv Konrádových, dle něhož bylo dobrou vůlí každého jednotlivce, chtěl-li pokřiku »nastojte« uposlechnouti. -dlc.