Ottův slovník naučný/Nérac

Ottův slovník naučný
Nera	Nérac	Neradov

Údaje o textu
Titulek:	Nérac
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 206–207. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Nérac

Nérac [-ak], hl. město arrond. (1401^·35 km² s 55.525 ob.) ve fr. dep. Lot-et-Garonne, na l. bř. ř. Baīse, která dělí jej na Velký a Malý N., na Jižní dráze franc., má 6909 ob., t. zv. hrad Jindřicha IV., gotický a renaissanční, se sochou Jindřicha IV., chrám ve Velkém N-u z r. 1780 a v Malém N-u z r. 1872, 2 mosty, jeden moderní a jeden z XV. stol., krásnou kašnu »Fontindelle«, starobylé domy, starý zámek účetního dvora, pavillon zv. lázně Jindřicha IV. a j. v., 3 školy vyšší, 4 veřejné, 6 soukromých, departementní vězení, nemocnici, sirotčinec, útulnu, 2 fary katolické a 1 evangelickou, obchod s vínem, kořalkou, paštikami, lnem, obilím, pivem atd., výroba hrubého plátna, přádelny vlny, pivovary, tiskárny, továrny na vozy, strojírny, jirchárny, parní pily, továrny na likéry, suchary, korkové zboží, mlýny a velikou tržnici na obilí s rolnickou komorou. — N. připomíná se nejprve r. 1011, r. 1306 stali se vlastníky města pánové d’Albret, v XVI. stol. pak princové z Béarnu, 28. ún. 1579 byl zde ujednán mír mezi katolíky a evangelíky, velkého významu nabylo město za Jindřicha IV., avšak po dobytí vojskem Ludvíka XIII. a odvolání ediktu nantského úplně upadlo. N. jest rodištěm fysika Jacq. de Romas.