Ottův slovník naučný/Myška ze Žlunic

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Myška ze Žlunic
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 944–945. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Myška ze Žlunic, příjmení staročeské rodiny vladycké, která se psala po tvrzi a vsi Žlunicích u Kr. Městce. Erb: štít na příč na tři pole rozdělený, v prostředním lodička a táž i nad helmou. Předkové seděli na Hrádku (Starém Stranově), zejména bratři Pavel a Václav M. (1407—1437). Ve Vtelně drželi potomci (Pavlovi?) dvůr Myškovský ještě r. 1594. Předek M-ků ze Ž. snad byl Smil ze Ž. (1448—1465), jenž držel s jednotou Poděbradskou. K témuž rodu snad náleželi r. 1481 Matěj, r. 1486 Smil. Oldřich a Jan drželi před r. 1510 Přemyšlení, tento seděl později (1521) na Březí, onen držel Studeněves, kterou zase prodal. Později žili bratří Jan a Smil, synové Oldřichovi, skrze něž se rodina rozdvojila. A) Horosedelská pošlost. Jan držel r. 1534 zámek Horosedly za Rakovníkem a r. 1543 zdědil po mateři Lidmile z Řehnic statek Tmaň, který prodal. Zemřel asi r. 1568 a dědili po něm synové Václav a Jiřík a vnuk Jan Kryštof, syn po m. Oldřichovi. Jiřík † ok. r. 1586. Jan Kryštof držel Velkou Černoc a Keblany, ale v r. 1595—1598 oboje prodal. Po smrti Václavově († 1599) uvázal se ve statek Liblín (r. 1579 koupený), ale prodal jej hned. Od r. 1595 držel Hrádek Poděhusy, k němuž drobné statky přikoupil. Synové jeho Rudolf Ferdinand, Jindřich Karel a Oldřich Konrad rozdělili se r. 1622, ale konfiskací přišli o statky a Oldřich † nedlouho potom. Skrovné náhrady, které se mělo dostati Rudolfovi († 1633), dostalo se Dobřenským. On i bratr Jindřich, jenž byl c. k. nejv. vachtmistrem, zemřeli bez dědiců. B) Hrádecká pošlost. Smil žil r. 1532 v Praze, koupil po r. 1534 Hrádek Poděhusy u Kouřimě, r. 1543 dvůr v Mančicích, r. 1544 Bečvárky a Drahobudice, r. 1552 Vlastějovice s přip. statky. Měl devět synův, kteří se r. 1564 dělili. 1. Zikmund dostal Semenkovice, ale držel potom půl Hrádku († 1577, manž. Eliška Beřkovská). 2. Oldřich měl napřed Bečvárky, potom díl Hrádku, který r. 1596 prodal, od r. 1580 Kamýk a r. 1596 byl hejtmanem prachen. kraje. 3. Jan držel za díl Ostrov, který r. 1580 prodal, a s Markétou Robenhápkou vyženil statek Zaječice. 4. Petr postoupil díl svůj Vlastějovice r. 1573 a seděl do r. 1590 na Ctěnicích. 4. Kryštof dostal od bratra r. 1573 Vlastějovice, jež r. 1580 prodal. 6. Zdislav měl Mančice a Pučery, ale synu jeho Jindřichovi r. 1590 prodány. 7. Smil Václav měl napřed Drahobudice a r. 1578 koupil Něnkovice († 1597). 8. Karel Častovec držel napřed Bečvárky a později Obříství († 1600). 9. Jindřich († 1595) měl polovici Hrádku, který syn jeho Jan Častovec r. 1595 Janovi Kryštofovi prodal. R. 1609 zdědil Úřiňovice a později měl Chvatliny, jež r. 1629 prodal. Na Kamýku seděli potom Smil (1599), Petr (1600) a Oldřich. Tento r. 1623 odsouzen statku a byv ožebračen přešel k nepříteli, kdež byl r. 1631 rytmistrem. Po Janovi zůstali synové Hertvík a Jan Jiří. Onen byl (1607) hejtmanem křivoklátským, r. 1613 dostal Bartoušov, koupil r. 1616 Spytice a r. 1617 držel Barchov a Bítovany († 1622). Synovi Janovi Bohuslavovi statek Spytice zabrán. Jan Jiří měl po otci Zaječice, a když je po konfiskaci propadl, žil s manž. Kateřinou Hamzinkou na dvoře v Chrudimi († ok. 1650). Smil měl čtyři syny, Veňka, Oldřicha Častovce, Jana Petra a Alberta, kteří r. 1597 statek Něnkovice prodali. Od některého z dotčených 9 bratří pocházeli bezpochyby také bratří Jetřich a Jaroslav. Onen byl napřed na Hrádku, r. 1600 koupil Dolní Kralovice, v l. 1614—1617 držel Barchov, potom byl na Jeřicích († 1620). Statek ten držela po něm vdova Anna Eliška Bohdanecká. Jaroslav seděl do r. 1595 na Voděradech, r. 1597 na Bečvářích (r. 1628 prod.), r. 1603 na Drahobudicích. Synové jeho byli Karel Častovec (r. 1629 na Chvatlinách), Václav (vystěhoval se do Sas), Jindřich a Jetřich. Karel († 1654) odkázal Chvatliny manž. Anně Marii roz. Karlovně ze Svarova. Jindřich neměl jmění a zemřel ok. r. 1660 v Češově. Jetřich za své praetense obdržel od Jana Oktaviana Vchynského (1644) statek Radikovice a držel nějaký čas (1672) polovici Dobřenic († 23. září 1680). Synové jeho z manž. Lidmily Marie Haugvičky byli Ferd. Rudolf, Jindřich Šťastný a Václav Jetřich, kteří Radikovice prodali. Rudolf měl několik synů, kteří všichni bez dědicův zemřeli, totiž Rudolf zastřelen v Uhrách, Ferdinand zemřel v Šoproni a Karel Josef zastřelen u Freiburka. Jindřich měl nějaké pozemky u Vyšehradu. Přečkav syny své Bernarda a Adama † dne 29. listopadu 1732 maje stáří 88 let a jsa toho vzácného rodu poslední a pohřben v Praze u sv. Jindřicha. Sčk.