Ottův slovník naučný/Mukačovo

Ottův slovník naučný
Muka	Mukačovo	Mukárí

Údaje o textu
Titulek:	Mukačovo
Autor:	Vilém Dokoupil
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 848. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Mukačevo

Mukačovo (maď. Munkács), město s vlastním magistrátem v uherské župě beregské na ř. Latorce; žel. stan. v trati Lavroczne-M.-Batýn; 1314 d. a 10.531 obyv., z nichž je 5737 Maď., 3009 Něm., 1632 Rusínů, 51 Slovák, 5049 Židů (1890). M. je sídlem župních úřadů, okr. soudu, stát. pošt. a telegr. úřadu, král. okr. lesní správy, řecko-katol. biskupství a vice-archidiakonátu, doplňovacího okr. velitelství a štábu 3. praporu pěšího pluku č. 65 a štábu 11. pluku pěších honvédů, jehož 1. a 2. prapor je tu posádkou; má řecko-kat, římsko-kat. a ev.-reform. far. kostel, synagogu, stát. vyš. gymn., řecko-kat. bisk. lyceum, ústav učitelský a chlapecký seminář, bisk. sirotčinec, ústav milosrd. sester, klášter basiliánů, zámek hrab. Schönbornů, nové kasárny, biskupskou residenci, železné hutě, ledkové hutě, papírnu, par. mlýn, výrobu selských kožichů a cvičnou dílnu hračkářskou, soukennictví, vinařství, polní hospodářství a obchod s dřívím, vínem, obilím a dobytkem. V okolí několik nalezišť křišťálů, tak zv. uherských diamantů. Čtyři km od města na strmé skále asi 90 m vys. leží silná pevnost M., sloužící nyní za státní vězení. Zbudována r. 1359 rusínským knížetem Kynatovičem, jejž král Ludvík I. povýšil na vévodu mukačovského, přešla pevnost i s městem r. 1591 na Sigmunda Rákóczyho, později na Mik. Eszterházyho, Gabriela Bethlena, konečně na Jiřího Rákóczyho I. a jeho potomky. V dlouholetých bojích Ferdinanda I. a Jana Zápolského hrála pevnost důležitou úlohu, neméně jako pohraniční pevné sídlo proti knížatům sedmihradským. Když Emerich Tököly, stav se sňatkem s Helenou Zrinyiovou, vdovou po Františku Rákóczym I., vlastníkem M-va, proti císaři povstal, hájila jeho choť Helena pevnost hrdinně po dlouhou dobu proti obléhajícím vojům císařským pod vojevůdci Caprarou a Caraffou, až následkem zrady nucena byla vzdáti se dne 18. led. 1688. Tím přešlo M. i s pevností v moc císařskou, kdežto panství obdržel r. 1728 hr. rod Schönbornů. V l. 1703–1711 byla pevnost několikráte obléhána. Císař Josef II. obrátil pevnost ve stát. vězení. R. 1821–23 byl zde vězněn bojovník za svobodu^{[red 1]} Řecka, Alexandr Ypsilanti. R. 1848 padla pevnost v moc uherských povstalců, kteří se však dne 26. srp. 1849 musili vzdáti Rusům. — Dle pověsti vkročili první Maďaři nedalekým průsmykem Vereczke na půdu uherskou. — Politický okres mukačovský má bez města 48.714 ob , z nichž 32.902 Rusínů, 7603 Maď., 7438 Něm. a 537 Slováků (1890). Dkl.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. v pův. tisku překlep: svododu