Ottův slovník naučný/Mrštníky

Ottův slovník naučný
Mrštík	Mrštníky	Mrtníky

Údaje o textu
Titulek:	Mrštníky
Autor:	Ladislav František Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Sedmnáctý díl. Praha: J. Otto, 1901. S. 826. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Mrštníky (elateres) nazývají se u přesliček (Equisetaceae) a mechů jatrovkovitých (Hepaticae) zvláštní hygroskopická ústrojí, jichž činností (zkrucováním) vymetávají se výtrusy z otevřených plodnic nebo tobolek při vysýchání. Ústroje ty mají jinou hodnotu tvarozpytnou u přesliček, jinou u jatrovkovitých mechů. U oněch totiž jest to nejzevnější (třetí) vrstva blány výtrusné, silně zkutikularisovaná, která za zralosti výtrusu trhá se ve dvě šroubovité vinuté pentlice. Pokud massa výtrusná jest vlhká, obalují pentlice výtrus dokonale a přiléhají těsně k němu, jakmile však nastane vysýchání, narovnávají se, čímž výtrusy z plodnic se vymršťují (odtud název m.). U mechů jatrovkovitých vyskytují se m. v podobě vřetenovitých buněk, v dospělém stavu odumřelých, prostých obsahu plasmatického, ale s jednou až dvěma spirálními (vlastně šroubovitými) ztlustlinami na vnitřní ploše stěny. Tyto buňky jsou rovněž hygroskopické, neboť vysýcháním jakož i zvlhnutím opětným se zkrucují. Nalézají se v tobolkách mezi výtrusy hojně roztroušeny a způsobují po otevření tobolek, při vysýchání jich vymršťování výtrusův. Stejný význam fysiologický, jako m. jatrovkovitých mechů, mají některé formy vlášení (capillitium) u slizovek (Myxomycetes), i mohly by v tomto případě dobře nésti název m-ků, zvláště ony v rodu Trichia, poněvadž tuto i tvarem svým pravým m-kům jatrovek se podobají (v. Slizovky). lč.