Ottův slovník naučný/Morbihan

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Morbihan
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 715. Dostupné online
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Morbihan

Morbihan [morbia͡n], franc. departement na poloostrově Bretagneském, ohraničený na jihu okeánem Atlantským, leží mezi 47° 26’ 42’’ s. š. a 6° 3’ 58’’ v. d. a má na 7093 km2 552.028 ob. (1896), t. j. 81 na 1 km2. Dělí se na 4 arrondissementy s 37 kantony a 254 obcemi. Hl. město jest Vannes, ale nejlidnatější jest Lorient. M. má jméno od mořského zálivu, vých. od zálivu Quiberonského mezi poloostrovy Ruis a Erach, který jest 20 km dl. a 10 km šir. Pobřeží depart. M-u jest 200 km dl., má množství menších zálivů, přístavů a ostrovů. Na jihu pne se pohoří Montagne noire, složené hl. ze žuly a ruly, až 300 m vysoké, které k jihu náhle klesá a jest protkáno úrodnými údolími s lesy a pastvinami. Splavné řeky tu jsou: Vilaine, Auray, Oust a kanalisovaná Blavet. Poloostrov přerván jest průplavem z Nantes do Brestu. Třetina půdy jest ornicí a produkuje dle statistiky z roku 1895: žito (1,134.375 hl), pšenici (600.000 hl), pohanku (488.640 hl), oves (661.500 hl) a brambory (2,667.500 q). Dále len, konopí (7386 q), víno (27.683 hl), luštěniny, řípu ke krmení, ovoce, zejména jablka a hrušky, které se potřebují hl. k výrobě burčáku, v tomto kraji velmi oblíbeného a zvaného cidre (2,080.360 hl roč.). Pastviny jsou tu výtečné; chov dobytka výnosný. R. 1895 bylo tu 275.896 kusů hověz. dobytka, 60.065 ovcí, 50.030 vepřů a 39.882 velmi silných koní. Také včelařství jest důležité, r. 1895 sebráno 149.292 kg medu. Lesy zaujímají 446 km2 půdy, ale o dříví je celkem nouze. Průmysl a obchod jsou tu celkem chatrné; jen železárny, loděnice, solivary, jirchářství, výroba bavlněného zboží a nakládání sardinek. Dráhy tu měří 267 km a silnice 596 km. Hl. drahou jest Nantes-Brest. — Srv. Rosenzweig, Dictionnaire topographique du M. (Paříž, 1870); Fouquet, Guide des touristes et des archéologues dans le M. (Vannes, 1874).