Ottův slovník naučný/Morčák

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Morčák
Autor: Bohumil Bauše
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 715–716. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Morčák

Morčák (Mergus), rod ptáků z ř. vrubozobých (Lamellirostres), kteří mají štíhlejší tělo než kachny, jimž tvarem noh, ocasu a křídel velmi se podobají, upomínajíce jinak na kormorány. Zobák jest délky hlavy, u kořene dosti vysoký, ku konci válcovitě protažený a zakončený silným hákovitým nehtem, jenž pokrývá přední konec po celé šířce. Čelisti opatřeny jsou nazad obrácenými rohovitými lamellami, vybíhajícími v ostré zoubkovité špičky, zvenčí viditelné. Zoubky dolní zasahají do zoubků horní čelisti. Ocas jest krátký, křídla kryjí jej pouze u kořene. Nárt má délku prstu vnitřního a jest v předu příčnými destičkami pokryt. IV. prst má délku III., zadní má širokou ploutvičku. M-áci běhají a lítají jako kachny, podobně stavějí hnízda. Kořist však uchvacují jako kormoráni, vrhají se do vody a ženou se pod vodou za rybami. Výborně se potápějí a plovou. Ze tří rodů (Mergus, Lophodytes, Raphysterus) m. (křehař) veliký (M. merganser L.) hnízdí se na severu, přelétá druhdy i krajinami našimi v tahu na jih. Živí se rybami, příležitostně i měkkýši a hmyzem. Zobák může velice rozevříti, tak že polýká i větší ryby. Na hlavě má chocholku, na hřbetě peří černé, vezpod bílé s nádechem žlutočervenavým, lososovitým. Tato barvitost na prsou a břiše po smrti rychle mizí, tak že původ její jest neznámý; pochází snad od hojného požívání ryb. Délka těla 80, křídel 30, ocasu 8 cm. O něco menší druh m. prostřední (M. serrator L.) má přes křídla dva úzké tmavší pruhy a na hlavě temné skvrny. Hnízdí se též na severu a objevuje se v tahu u nás. M. bílý (M. albellus L.) má velikost as kachny hvízdáka, hlavu bílou, jen na tváři má velikou skvrnu černou. Žije v severových. Rusku a Sibiři a objevuje se druhdy v zimě i u nás (Beroun). Bše.