Ottův slovník naučný/Modrovous

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Modrovous
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 495. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Modrovous

Modrovous, rytíř (frc. Barbe bleue, něm. Blaubart), hrdina báchorky původně francouzské, tištěné po prvé u Ch. Perraulta r. 1697. Jméno měl po barvě svého vousu. Chtěje zkoušeti zvědavost své ženy předstíral, že odjíždí na cesty, a svěřil jí zlatý klíč od pokoje, kam zakázal jí vstoupiti. Když však žena při té zkoušce neobstála, zabil ji. Stejný osud potkal ostatních pět žen a teprve poslední, sedmou, v poslední chvíli zachránili tři její bratří a M-a zprovodili se světa. Oba motivy, zapověděná světnice a zachránění vražděné ženy, jsou dílem oba pohromadě, dílem jednotlivě v báchorkách a písních všech národův evropských. M. poskytl látku opeře Grétryově „Raoul“ (Pař., 1789) a k Tieckovu duchaplnému dramatu „Phantasus“; rovněž k Offenbachově karikaturní operettě „Barbe-Bleue“ (1866), také na českém jevišti dávané. Mnozí domnívali se, že báchorka má základ prastarý a pradaleký, až indický; v báchorkách východních opravdu zakázaná světnice, klíč k ní a modrý vous se vyskytují. Pověst má snad historický základ v tom, že Gilles de Rais (Retz) byl r. 1440 odpraven v Nantech pro podobné zločiny, ač nesnadno to dokázati. Srv. E. Sidney Hartland, The forbidden chamber („The Folklore Journal“, sv. 3, str. 193 a násl.); abbé Bossard, Gilles de Rais, maréchal de France, dit Barbe-bleue (Pař., 1886); Scheffler, Franz. Volksdichtung (t., 1885); Child, English ballads (Boston, 1883); Husson, La chaîne traditionelle, contes et légendes au point de vue mythique (Pař., 1874).