Ottův slovník naučný/Močovina

Ottův slovník naučný
Močovice	Močovina	Močovod

Údaje o textu
Titulek:	Močovina
Autor:	Ivan Horbaczewski
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 489–490. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Močovina

Močovina pokládá se za karbamid, t. j. diamid kys. uhličité NH₂–CO–NH₂, a může se vyrobiti uměle pomocí reakcí, sloužících k přípravě amidů vůbec. Synthetická příprava m-ny děje se však výhradně z kyanatanu ammonatého, který při zahřívání vodného roztoku mění se v m-nu: (NH₄).O.CN = CO(NH₂)₂. M. krystalluje v dlouhých bezbarvých hranolech, jest reakce neutrální, chuti chladivé, taje při 125 °C, rozpouští se snadno ve vodě a v líhu a tvoří s kyselinami, zásadami a solemi sloučeniny. Působením činidel hydrolytických, kyselin, žíravin a jistých fermentů, mění se v kys. uhličitou a ammoniak CO(NH₂)₂ + H₂O = CO₂ + 2 NH₃, kdežto při oxydaci dusík a kyselinu uhličitou poskytuje

CO(NH₂)₂ + 3 O = CO₂ + N₂ + 2 H₂O.

M. vyskytuje se nejhojněji v moči masožravých a člověka, v malém množství v moči býložravých, ptákův a obojživelníků. M. nalézá se též v potu v malém množství a v rozličných ústrojích a v tekutinách těla živočišného v nepatrných sledech. Dorostlý člověk vyměšuje při smíšené potravě za 24 hod. asi 30 g m-ny; vyměšování m-ny stoupá při výživě výhradně masité a klesá při výživě jen rostlinné a za hladu a závisí na množství látek dusíkatých, v první řadě bílkovitých, v těle živočišném rozložených. Náhled starší, že m. odštěpuje se přímo z látek bílkovitých, opustili biologové již před delší dobou, ježto nepodařilo se z bílkoviny odštěpiti m-nu; z druhé strany bylo však četnými pokusy zjištěno, že m. tvoří se v těle živočišném též ze sloučenin poměrně jednoduchých, jak ammoniak a amidokyseliny, na př.: leucin, glykokol, kys. glutaminová, kteréžto sloučeniny vytvořují se z bílkovitých látek při hydrolyse působením kyselin a žíravin a fermentů zažívacích, zvláště trypsinu, a které nepochybně povstávají též v těle živočišném. Proto nabyl platnosti náhled, že jmenované amidokyseliny a ammoniak jsou látkami mateřskými m-ny, ze kterých se m. očividně cestou synthetickou tvoří. Z náhledů stran průběhu této synthesy jest nejlépe podporován ten, že m. tvoří se z uhličitanu ammonatého odštěpením se vody:

CO₃(NH₄)₂ − 2 H₂O = CO(NH₂)₂,

při čemž se předpokládá, že ammoniak vytvořuje se částečně přímo z bílkovin, z větší části však teprve z amidokyselin povstalých z bílkovin. V novější době podařilo se hydrolysou odštěpiti z bílkovin sloučeniny lysin a lysatin, které tvoří se též při mikterovém zažívání bílkovin. Působením žíravin na lysatin tvoří se m. a jest proto možno, že v těle povstává m. i z těchto látek jako z produktův intermediárních. V těle nalézá se mimo to ještě homologická sloučenina lysatinu: kreatin, resp. kreatinin, který též působením žíravin m-nu skýtá a proto také může býti mateřskou látkou m-ny. Otázka, ve kterých ústrojích těla živočišného vytvořuje se m., byla též předmětem četných výzkumů, z nichž se sice uzavírati může, že m. tvoři se v játrech, z nichž však nelze souditi, že játra jsou jediným ústrojem, v němž se m. tvoří. Otázka, jaký rozsah a význam má tvoření se m-ny v játrech, dosavadními pokusy rozluštěna není. Hi.