Ottův slovník naučný/Moč

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Moč
Autor: Ivan Horbaczewski
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 487. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Moč

Moč zdravého člověka jest tekutina téměř čirá, barvy bledě až tmavě žluté, reakce kyselé, průměrné specif. váhy 1,020. Zdravý člověk vyměšuje za 24 hod. 1200—1600 cm³. Jelikož však množství m-e závisí na sekreci potu a množství požitých nápojů, může jak toto, tak i barva a spec. váha jeho jeviti značné odchylky. Normální kyselá reakce může se snadno státi při požívání pokrmu rostlinného alkalickou. — M. ssavců liší se svou skladbou a fysikálními vlastnostmi méně nebo více od m-e člověka. M. masožravých reaguje téměř vždy kysele a jeví zpravidla vyšší specifickou váhu. M. býložravých reaguje alkalicky a jest zpravidla kalný od vyloučených fosforečnanů a uhličitanův alkalických zemin. — M. ptákův a hadů jest kašovitý a jeví se po vysušení v podobě křídovité hmoty. Obojživelníci a ryby vyměšují m. čirý, světle žlutý. M-em hlavně odstraňují se z těla živočišného konečné produkty rozkladové, neprchavé, a nalézají se v m-i kromě poměrné malého množství látek prostých dusíka téměř veškeré dusíkaté produkty výměny látek a rozpustné neorganické soli. — Chemický sklad m-e jest velmi složitý; dosud nalezena byla celá řada nejrozličnějších sloučenin, vyskytujících se v m-i buď normálně, buď za poměrů pathologických aneb jen nahodile. Normální a pathologické součásti důležitější jsou tyto: A) Neorganické: a) kyseliny: solná, fluorovodíková, sírová, thiosírová, fosforečná, uhličitá, křemičitá, dusičná, dusíková, sírovodík, „neutrální síra“, kysličník vodičitý; b) zásady: draslík, sodík, ammoniak, vápník, hořčík, železo. — B) Organické: a) močovina, látky příbuzné a zásady: močovina, kys. močová, zásady purinové (xanthin, heteroxanthin atd.), alantoin, kreatin, kreatinin, cystin, leucin, tyrosin, ptomainy; b) uhlohydráty, alkoholy, aldehydy, ketony: cukry hroznový, mléčný, ovocný, glykogen, inosit; fenoly (fenol, kresol, indoxyl atd.), cholesterin; c) kyseliny: prchavé kysel. mastné; kys. mléčná, β-oxymáselná, acetoctová, glykuronová, šťavelová, jantarová, glycerofosforečná, sulfokyanová, benzoová, hippurová, kyseliny žlučové, aromatické oxykyseliny (paroxyfenyloctová, oxymandlová a j.) a jiné; d) bílkoviny, barviva: albumin, globulin, fibrin, mucin, albumosy, pepton, barviva krevní (haemoglobin, methaemoglobin, haematin, haematoporphyrin), barviva žlučová (bilirubin, biliverdin atd.), indychmodř a j. Srv. Barvivo 3). Jako nahodilé součásti nalezena celá řada látek organických a neorganických, j. rtuť, arsén, olovo, iód, alkohol, glycerin, anilin atd. Odchylky od normální skladby m-e jsou podmíněny změnami při výměně látek v těle živočišném, a proto poskytuje qualitativní a quantitativní analysa m-e důležité pokyny pro zjištění zdravotního stavu živočicha. Hi.