Ottův slovník naučný/Mladota ze Solopisk

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Mladota ze Solopisk
Autor: August Sedláček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 451–452. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Mladotové ze Solopisk

Mladota ze Solopisk, příjmení staročeské rodiny, rozdílné od Mírků ze S. (v. t.). Prvotní erb: červ. štít a na něm pokosem stříbrný pruh, v němž jsou tři černé routy, nad helmou červ. křídla (od r. 1761 dvě helmy, každá s červ. křídlem, přikryvadla červ. bílá a černá bílá). Podle podezřelé paměti byl Mladota Prosinka ze Drast, král. podčeší, r. 1305 držitelem vsi Solopisk u Berouna. Jisto jest, že Prosinkové z Dolan patřili k jejich předkům. Vochek ze S. sloužil r. 1421 při obraně Karlšteina a obdržel za to čásť Třebotova. Syn jeho byl r. 1430 Vaněk. Týž nebo jiný Václav připomíná se od r. 1465. R. 1493 obdržel od Jana bratra zápis na Solopisky, sám držel Liteň a prodal r. 1516 Solopisky. Na Litni seděli pak Prokop (1518) a po něm HynekJiří, kteří Liteň prodali. Hynek žil potom v Chrudimsku, kdež držel Rosice, a zemřel r. 1538 v Chrudimi zůstaviv z manž. Kateřiny z Potšteina syna Michala (1544). Po Jiříkovi zůstala dcera Lidmila (1554), manž. Jana Karla ze Svarova. Jan, příbuzný předešlých, koupil před r. 1540 statek Ostrovec, který roku 1569 prodal. Bratří AdamJan koupili Libeř, která po jejich smrti († 1543) se dostala dcerám a r. 1545 prodána. — Pozdější Mladotové pocházeli od Mikuláše, jenž držel r. 1495 statek Píšťany. Synové jeho drželi r. 1509 po polovici téhož zboží, ale prodali je potom. Zdeňkova manž. Dorota Vančurka z Řehnic koupila r. 1556 Lužany. Po něm († 1563) zůstali čtyři synové. Zikmund, nejstarší, držel Nevratnice a od r. 1576 Slatinu; zemřel před r. 1592 bezdětek. Slatinu zdědili bratří jeho Jan, JiříMikuláš († 1598), z nichž ji převzal Jiří a r. 1593 prodal. Jiřík měl manželku Elišku Rodovskou z Hustířan, která r. 1598 dědila Stakory. Jiří zemřel ok. r. 1600 a vyskytují se od r. 1609 synové Václav, Zdeněk Adam a Zikmund. Václav vyženil s manž. Mandalénou z Labouně klášter Hradiště, který však r. 1612 prodán. Za to koupila Mandaléna Lešany. Václav koupil Kremyž a Ohníč (1628), jež r. 1630 prohospodařil; před tím býval hejtmanem panství dobříšského. Zdeněk byl ženat po prvé s Kateřinou z Dohalic, jež r. 1609 koupila Stakory; on sám koupil r. 1629 Malobratřice († 1661, 2. manž. Kateřina Kordulovna ze Sloupna). Ze tří synů stal se nejmladší Jan Zikmund theatinem; ostatní měli potomstvo. aPošlost Skalecká. Jan Jiří, nejstarší syn Zdeňkův, vyženil r. 1647 s Annou Kateřinou Ostrovskou ze Skalky statek Skalku († 1669). Synové jeho byli Jan Jiří, Vilém Antonín, Václav ŠťastnýFrant. Jindřich († 1680 svoboden), kteří se r. 1670 dělili; Jan Jiří měl čásť Skalky s tvrzí, Vilém měl po otci za díl Lhotku, která po jeho smrti († 1694) prodána k Rychnovu, Václav držel po otci dvůr v Jizerním Vtelně, který r. 1684 prodal a koupil r. 1693 Cetno. Týž měl jediný potomstvo, totiž Frant. Antonína, jenž r. 1718 svoboden zemřel, a Jana Ignáce, jenž koupil r. 1715 dvůr v Chotouni, držel r. 1725 Předboř a Lhotu a ok. r. 1747 zemřel. Syn tohoto Jan Václav držel Lhotu, Blínku a dvůr sv. Prokopa v Chotouni a zemřel r. 1787 v Příbrami bezdětek. Jan Jiří, držitel části Skalky, k níž ostatek získal, měl syny Antonína Jozefa, Frant. KarlaJana Kryštofa. František koupil statek Velichovky, jejž mladší bratr (1758) zdědil a r. 1777 prodal. Týž měl syna Jozefa Kryštofa, jenž r. 1782 bezdětek zemřel. Antonín, jenž byl hejtmanem kraje hradeckého, zemřel r. 1749, odkázav statek Skalku manželce Barboře Frant. z Golče, ale tak, aby jej zase do rodu M-tův poručila. Dotčená paní se tak zachovala († 1755) a Skalku Janovi Nep. M-tovi ze S. odkázala. bVilém Jindřich, druhý syn Zdeňka Adama, koupil r. 1654 Chlum a zemřel dne 17. dub. 1691, maje 75 let svého věku. Měl 5 synův. Nejstarší, Adam Ignác, byl r. 1673 za kněze vysvěcen, r. 1674 stal se farářem v Milčíně, jmenován nedlouho potom papež. protonotářem a kanovníkem u Všech Svatých, r. 1701 byl kanovníkem pražským a vyšehradským a koupil Skrýšov, naposled byl děkanem u sv. Víta a od r. 1702 proboštem u Všech Svatých. Zemřel dne 23. kv. 1708 (v matrice zapsáno 16. říj.) a pohřben v kostele sv. Víta. Tiskem vydal dvě duchovní řeči: Pohřební kázání nad Kateřinou z Říčan (1674) a Kázání při korunování Frant. Heleny Pironky, abatyše u sv. Jiří (Jireček, »Rukověť«, II., 41). Druhý syn, Václav Rudolf, koupil r. 1682 s manž. Annou Kateřinou Hubrykovnou statek Samšinu a zemřel r. 1710 bez potomků. Třetí syn, Ferdinand Antonín, držel napřed (1684) Nejepín a Lukavec, jejž r. 1692 prodal, r. 1693 koupil Zruč, kterýž statek si r. 1700 za Ostředek vyměnil, od r. 1694 držel také Soutice. Zemřel 17. října 1726 v Souticích, maje věku 74 léta. Přečkal ho syn Frant. Michal, jenž vstoupil do tovaryšstva Ježíšova. Statky jeho získala od řádu jesuitského (1738) matka jeho Zuzana Adléta z Golče, třetí manželka otcova, a sestry Marie Anna a Zuzana Františka. Onano, vdaná Přichovská, dostala Soutice, tato, napřed vd. Mladotova a potom Puteanova, Ostředek. Čtvrtý syn Jan Vilém († k. 1710) držel Zahrádku a měl několik synů. Pátý syn, Vilém Ignác, koupil r. 1700 Verměřice a r. 1708 manství v Druhlicích († 1709, manž. Anna Marie z Rassfeldu). aa) Synové tohoto byli Norbert Ignác, Adam FerdinandVilém Augustin († 1774 bez potomků). Norbert měl dvůr v Chejstovicích a zemřel r. 1726 v Pelhřimově. Z manž. Marie Kateřiny Zahrádkové zůstavil syny Jana a Norberta, z nichž tento zemřel v mládí a onen, jsa naposled ratifikačním kommissařem, r. 1784 dokonal život v Praze dědicův nemaje. Adam koupil r. 1718 s manž. Leopoldinou roz. Netvorskou statek Verměřice a zemřel r. 1742. Synové jeho byli Frant. JozefAntonín Jozef, kteří, jmění nemajíce, oba sloužili v c. k. vojště a, jak se zdá, bez dědiců zemřeli. bbJan Vilém († kol. 1710), držitel Zahrádky, měl z první manželky Anny Veroniky Marcínové de Ville syny Jana Václava, Frant. Jozefa, Adama FerdinandaVáclava Maxim.; z druhé, Anny Barbory Rennové, Jozefa, Karla, PetraJana Viléma, též z jedné z obou Jana Kristiana, z nichž někteří mladí a neženati pomřeli. František oženil se (1713) s Helenou Mechthildou z Golče, byl ingrossátorem větších desk zemských a zemřel r. 1743 v Praze. Václav sloužil ve vojště při Liechtenšteinově pluku. Karel sloužil též ve vojště u téhož pluku a zemřel r. 1732. Jozef byl knězem tovaryšstva Ježíšova. Jan Vilém byl rytmistrem u pluku Lobkovského, hejtmanem kouřimského kraje a se strýní svou Zuzanou Františkou vyženil statek Ostředek. Pro svou věrnost ke královně Marii Terezii byl r. 1742 na Ostředku od Francouzů zajat a po 8 neděl v Bílé věži uvězněn. Zemřel v Praze dne 31. květ. t. r., maje věku svého teprve 32 léta. Vdova vdala se po druhé za Jozefa Frant. Puteaniho a prodala r. 1752 Ostředek jesuitům. Za odměnu věrnosti zemřelého dostal se rodu jeho úřad dědičného vrátného (1743), který byl po Karlech ze Svárova odumřel. Synové Františka Jozefa byli Jozef, Jan František, VáclavJan Nep., z nichž Václav, důstojník v c. k. vojště při pluku savojském, r. 1758 svoboden zemřel. Ostatní tři, majestátem ze dne 26. čna 1761 povýšeni do panského stavu království Českého starožitných rodů. Jozef byl při korunování r. 1743 jakožto jeden z dědičných úředníkův a měl potomstvo. Bratr jeho Jan František sloužil v dragounském pluku hr. Koharyho a zemřel r. 1771 bez dědicův. Jan, nejmladší z bratří, zdědil statek Skalku a, ač byl dvakráte ženat, synův neměl. Zemřel r. 1798 v Praze, odkázav Skalku vnuku svého bratra. Josef († 1786) zůstavil jediného syna Františka, jenž byl rytmistrem. Tohoto syn byl Vojtěch (* 1778), jenž zdědil r. 1798 Skalku (kterou r. 1800 prodal) a před tím (1791) Maštov s Vilémovem, který byl nápadním statkem v rodě Golčovském a podle pořízení Jana Františka z Golče (1752), bratra prabáby Vojtěchovy, měl spadnouti na její potomstvo. K tomu koupil (1808) Libědice († 20. říj. 1827, 1. manž. Marie Přichovská, † 1805). Dcery Marie, manž. Arnošta z Thunu, Jozefína (od r. 1825 první manž. Leopolda hr. z Thunu, † 1827), Eliška, od r. 1829 druhá manž. téhož pána, dědily Benátky po vymření rodu Přichovského a dostaly se skrze ně do rodu hrabat z Thunu. Vojtěch, nejstarší syn Vojtěchův (* 1806), koupil r. 1841 statky Zahrádku a Chlum a později držel Červ. Hrádek u Sedlčan († 1893, manž. Valburga z Reicenšteina, † 1892). Synové jeho jsou Zdeněk, František, Vojtěch a Jan. František, druhý syn Vojtěchův (* 1810), držel Červ. Hrádek a Kosovou Horu a byl doživotním členem panské sněmovny († 1879). Bratr jeho Jan (* 1813 — † 1853) byl c. k. majorem ve vojště. Nejmladší syn Vojtěchův Karel Hugo (* 1815), c. k. rytmistr, držel Krupou a Olešnou (u Něm. Brodu). Sčk.