Ottův slovník naučný/Midráš

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Midráš
Autor: Rudolf Dvořák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 256. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Midraš

Midráš (hebr. pl. midráším), zkoumání, badání, pak i výklad, jak jeví se býti rozšířením obyčejného vypravování, namnoze i s pojetím tradice. V židovských školách II.–XI. století badáno hlavně o allegorickém výkladu zákona (písem), který pak židovskými učenci rovněž, a sice hlavně, slovem m. se označuje. Slovo m. stává se tu technickým terminem pro výklad zákona dle rabbínské hermeneutiky. M-e týkaly se nejprve psaného zákona (Tóry), ale potom i ústního zákona (Mišny), vyskytují se však i m-e na ostatní knihy biblické. Dle obsahu rozeznává se závazná haláká (v. t.) a více soukromá haggádá (v. t.). M-e tvoří svou vlastní literaturu, náležející stol. IV.–XII. Wúnscheova Bibliotheca rabbinica (Lipsko, 1880 a n.) má v překladě něm. Velký m. (M. rabbót), k pentateuchu a j., menší nalézají se u Jellinka (Bét-ham-m.) a Horwitze, Sammlung kleinerer Midraschim. Dějiny m-u podávají Winter a Wünsche: Die jüdische Litteratur, I. (Trevir, 1894). Dk.