Ottův slovník naučný/Mensdorff-Pouilly

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Mensdorff-Pouilly
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. s. 108. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Alexandr Mensdorff-Pouilly

Mensdorff-Pouilly [-pulji] Alexander, hrabě, generál a státník rak. (* 1813 v Koburce — † 1871). Pocházel z franc, rodiny, která za revoluce z Francie se vystěhovala přijavši jméno M. P. R. 1848 provázel do Itálie arcivévodu Františka Josefa, který jakožto císař jmenoval jej svým pobočníkem. R. 1850 stal se gen.-majorem, poč. r. 1851 odebral se jako rakouský kommissař do Šlesvicko-Holštýna a r. 1852 jako vyslanec do Petrohradu. Od r. 1853 žil v Anglii, ale odtud znova povolán do vlasti, kde se stal r. 1858 podmaršálkem. Účastnil se s úspěchem vojny v Itálii a r. 1860 poslán jako mimoř. vyslanec do Švédska ke korunovaci krále Karla XV. Za polského povstání r. 1863 byl místodržitelem haličským a vynikl stejně energií jako lidumilností. R. 1864 stal se ministrem zahraničních záležitostí a účastnil se velmi činně všech fasi rakouské politiky až po vojnu rakousko-pruskou r. 1866, od níž zrazoval; stejně radil ke smíru s Itálií i za cenu Benátek. Musil však proto ustoupili vlivu hraběte Morice Esterházyho a bar. Biegelebena a v list. 1866 podal demissi. R. 1870 jmenován kommandujícím generálem v Záhřebě, pak v Praze, kdež zemřel. Jako manželu hraběnky Alex. z Dietrichšteina, dědičky knížete Josefa z Dietrichšteina, dostalo se mu po smrti téhož titulu knížete Dietrichšteina z Mikulova.