Ottův slovník naučný/Mensa

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Mensa
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. s. 107. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Mensa (lat.), stůl, v právě círk. výživa. Titulus mensae, titul výživy, nazývá se v právě círk. jedna z podmínek, za nichž klerik může dojíti vyššího svěcení. Původně spočíval titulus mensae v tom, že někdo se zavázal vydržovati klerika do té doby, než se mu dostane dostatečného beneficia. Titulus tento poskytovali obyčejně panující knížata, města, korporace, kláštery aneb i osoby soukromé. V Rakousku byl titulus mensae přenesen na fond náboženský; udílí jej k návrhu biskupovu místodržitelství. Práva na toto zaopatření nabývá klerik teprve po přijetí svěcení kněžského. (Srov. Matice náboženská, str. 988). – M. academica, jídelna pro studující.