Ottův slovník naučný/Mendělějev (dodatek)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Mendělějev Dimitrij Ivanovič
Autor: Jiří Baborovský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýosmý díl. Praha : J. Otto, 1909. S. 944–945. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související: Mendělějev
Související články ve Wikipedii:
Dimitrij Ivanovič Mendělejev

Mendělějev Dimitrij Ivanovič byl r. 1893 jmenován praesidentem »hlavního paláce měr a vah«, jímž zůstal až do své smrti dne 2. ún. 1907, jsa až do posledka neúnavně činný a vykonav sám i se svými spolupracovníky řadu vynikajících prací. V posledních letech svého života vydal veliké dílo o železářské industrii na Urále, počal vydávali »Bibliotéku technických vědomostí« (1900), určil poměr metrických měr a vah k oněm, jichž se užívá na Rusi. Svou periodickou soustavu prvků doplnil hypothetickými prvky »newtoniem« a »koroniem«, jež staví v čelo nullté skupiny, v níž jsou umístěny t. zv. vzácné plyny. Do roku 1903 a 1906 spadají dvě poslední vydání (7. a 8.) jeho »Osnov chimiji«. V době této věnoval též pozornost vzdělání lidu, učitelstva a organisaci vysokých škol. Staral se vůbec o problémy všeobecně zajímavé a o časové otázky ze života ruského, o nichž uložil svá mínění ve spisech: Skryté (poslední) myšlenky (1904) a K poznání Ruska (1906);[red 1] k tomuto vyšly po jeho smrti doplňky (1907). Jeho význam lze krátce oceniti asi těmito slovy: Nesmrtelné jsou jeho práce týkající se theoretické chemie (periodická soustava prvků). Byl vůbec veliký chemik, který obohatil svými výzkumy chemii fysikální, analytickou, anorganickou i organickou. Byl vedle toho i znamenitý technolog, vydávaje učebnice i monografie technologické a staraje se všemožně o rozvoj industrie na Rusi (tak na př. o průmysl petrolejový, kamenouhelný, železářský, výrobu bezdýmného prachu střelného, zemědělství). Ale byl též vynikající fysik, který vynalézal přesné methody i přesné měrné přístroje fysikální a který svými pracemi o plynech a kapalinách obohatil vědu o nové poznatky i nové problémy. Neméně však staral se i o veřejný život, jsa výborný národohospodář, statistik, sociální politik, popularisátor vědy a filosof, který v přečetných pojednáních a samostatných spisech uplatňoval své bohaté vědomosti. Náleží k nejplodnějším spisovatelům ruským vůbec a má neskonalé zásluhy o vybudování řeči a slohu přesně vědeckého i populárního. Byl universální genius a veliký člověk vůbec. Pro svou dobrou povahu byl všeobecně vážen a pro své zásluhy všeobecně uznáván. Ačkoliv byl výborný učitel a měl hojnost žáků, přece nezaložil vlastní školy chemické. Zemřel ve věku 73 let zánětem plic. — Pěkný životopis M-a podává P. Walden (»Berichte der deutschen chem. Gesellschaft in Berlin«, roč. 41., str. 4719). Bb. [red 2]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Doplněna chybějící uzavírací závorka.
  2. Dodatek k heslu Mendělějev, uveřejněnému v 17. dílu.