Ottův slovník naučný/Medicago

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Medicago
Autor: Josef Dědeček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 2–3. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Tolice

Medicago [-ká-] L., tolice, rod rostlin luštinatých, motýlovitých, sekce jetelovitých (Trifolieae), obsahující byliny, zřídka kře s listy 3četnými a s žilami íistků v zuby často vybíhajícími. Žluté n. fialové květy, skládající strbouly n. hrozny, mají kalich 5klaný nebo 5zubý, opadavou korunu s tupým člunkem, 1bratré tyčinky a nahoru zkřivený semenník s lysou čnělkou. Lusk jest buď srpovitě, závitkovitě nebo ulitovitě stočený, 1- až mnohosemenný. M. čítá asi 40 druhů, rostoucích hlavně v krajinách Středozemního moře, z nichž M. arborea L., tolice stromovitá, známa jest jako přímý větevnatý keř, v Jižní Italii, v Sicilii a na ostrovech řeckých po celé léto kvetoucí. V Čechách objevuje se 5 druhů, z nichž jsou M. lupulina L., t. dětelová, a M. minima Lam., t. nejmenší, byliny 1leté a velmi drobnokvěté; ostatní jsou vytrvalé s korunami většími, a to: M. falcata L., t. srpovitá, M. sativa L., vojtěška n. lucinka, a míšenec obou M. media Pers., vojtěška zvrhlá. Nejdůležitější z nich jest vojtěška, pocházející prý z Medie (odtud M.), odtud dostala se do Španělska, z něhož přes Švýcarsko a z téhož od Lucernu (odkud lucinka, Luzerner Klee) zavedena byla jako pícní mnoholetá bylina asi před 100 léty i v Čechách, kdež namnoze i zdivočila. Má lodyhu přímou s lístky doleními klínovitoopak vejčitými, s předu ostře vyhlodávanozubatými, s korunami fialovými, modrými n. namodrale bílými a s lusky o 2—3 závitech. Rozsévá se do osení, dává i několikerou seč a vnikajíc kořenem až na 20 m hloubky prospívá na místě několik let. Děd.